Jeho první song vyšel teprve před pár dny, už teď ale pracuje na nových projektech. Svou hudbou se snaží dostat sám k sobě i k těm, kteří ji poslouchají. Jeho dream collab by byl s Dominicem Fikem. Giorgio Provvedi, seznamte se.
Provvedi je mladý zpěvák a songwriter původem z italské Sieny, vazby má ale i na Slovensko. Narodil se v roce 2000 a hudbě se věnuje posledních pět let. Před pár dny mu vyšel vůbec první song s názvem Trust Issues a v plánu toho má na další měsíce spoustu. Kde bere inspiraci? Proč zpívá v angličtině? A jak vzpomíná na Slovensko?
Jsem nadšenej a cítím se fakt dobře. Je to můj první počin jakožto zpěváka, umělce, a je fakt skvělý vidět své jméno na platformě, jako je třeba Spotify. Ale jedná se o první krok do tohohle světa. Svou hudební cestu jsem započal teprve nedávno, takže je tohle celý dost vzrušující.
Základy trvaly poměrně krátce. Sešli jsme se s mým producentem v Itálii a trvalo nám to asi čtyři dny. Zůstali jsme u něj ve studiu, on dělal beat, já mezitím psal texty. Bylo to dost přirozený, protože jsme velmi dobří kámoši. Ale to bylo ještě v roce 2021, nejvíc času pak zabralo jednání s labelama. Těm v Itálii se to líbilo, ale nejsou tolik na anglickou hudbu, takže mě požádali, abych napsal další písničky v italštině. Takže jsme tak nějak dali anglický projekty stranou a snažili se dělat víc italský hudby, nakonec jsem ale stejně cítil nutkání pokračovat v anglických písničkách.
Pro mě je přirozenější zpívat, psát a odhalit se v angličtině, protože mám pocit, že jsem tak o kus dál sám od sebe, můžu se na věci a své pocity dívat z širší perspektivy. Je pro mě snazší mít tok myšlenek v angličtině, v jazyce, ve kterém se tolik nesoudím. Víš, jak se říká, že v každém jazyce máš jinou osobnost? Mám pocit, že je to pravda, jsem pořád stejnej člověk, ať už mluvím anglicky, nebo italsky, ale pro mou anglickou část je snazší být upřímnější sám k sobě.
Je to velmi osobní. Napsal jsem ji před více než rokem. Tehdy to pro mě bylo těžký období, když jsem uvažoval o vztazích a vlastních pocitech. Moje vnitřní já mě v určitých situacích brzdilo a já řešil svoje problémy s trust issues, takže mi přišlo přirozené o tom psát.
Ano, mám. Můj love life a moje insecurities, ty tvoří velkou část mé hudby, a podle mého názoru to tak má být, lidem se tak víc přiblížíš. Když se jim otevřeš a necháš je, aby tě viděli, jsou schopni se v tvý hudbě lépe rozpoznat a najít. Takže se snažím být co nejupřímnější k sobě i k lidem, kteří moji hudbu poslouchají.
Beru. Především je pro mě dost inspirativní můj kamarád a producent Giovanni. V mainstreamové rovině by to pak byl německý písničkář a interpret WizTheMc, který je hodně talentovaný, a mně se fakt líbí, jak zachází se svou hudbou a fanoušky.
No, když mi bylo asi šestnáct nebo sedmnáct, byl jsem během střední na výměnným pobytu na Slovensku. Byl jsem tam v Martinu v hostitelský rodině...
Vlastně skvělý, Slovensko mám rád a mám tam dodnes spoustu dobrých kamarádů. A právě tam jsem začal dělat hudbu, vzal jsem do ruky kytaru a chodil na meetingy s partou kluků, kteří se scházeli po škole. Začali jsme dělat hudbu, zpívat a na Slovensku jsem taky začal chodit na svoje první hodiny zpěvu, který byly teda ve slovenštině.
Jo, byly ve slovenštině, a to jsem ještě neuměl mluvit vůbec, protože to bylo na samým začátku výměnnýho pobytu. Moc jsem si toho domů do Itálie neodnesl, ale byl to perfektní začátek. Moje hostitelská mamka mi s tím hodně pomohla a viděla ve mně talent, který ve mně vlastně objevila. Dodnes mám s ní i s celou rodinou skvělý vztah.
Určitě. Celá ta fáze ekonomie brzy skončí, i když já to nepovažuju za chybu, tehdy mi bylo osmnáct a nevěděl jsem, co v životě dělat, stejně jako mnoho dalších lidí. Tak jsem se prostě věnoval něčemu, co mi připadalo zajímavý a co mi později ukázalo, že mi není souzeno být ekonomem. Takže teď se chci věnovat něčemu víc spojenýmu s hudbou. Vlastně jsem přemýšlel, že bych příští rok nastoupil na nějakou hudební školu, tak uvidíme. Fakt se na to těším a vím, že se musím o hudbě a hudební teorii dozvědět víc. Jsem si jistý svými schopnostmi psát a zpívat, ale nejsem si moc jistý svými základními znalostmi hudby. Hraju na kytaru a trochu na klavír, ale rád bych se naučil víc, abych mohl při hraní psát vlastní písničky a vlastně abych přesně věděl, co dělám. Protože teď to dělám tak, že si píšu písničky na kytaru, ale jsou to pořád ty samý akordy a začíná mě to už frustrovat, takže se chci naučit nějaký nové věci.
Jo, teď vyšly Trust Issues, a my máme v zásobě nějaký nový projekty, nový anglický písničky. Nejsem si jistý, do který škatulky je zařadit, protože jsou to všechno různý žánry. Nevím přesně, co k tomu můžu říct, protože se ještě musíme rozhodnout, co s nima budeme dělat dál, ale máme několik uzavřených projektů, které potřebují jen poslední úpravy a měly by vyjít snad během příštího měsíce.
Ano, ale my už to máme hotový, musíme na tom ještě trochu zapracovat a já se fakt nemůžu dočkat, až ty věci vydáme. Vydat Trust Issues bylo mým snem, hodně jsem o tom přemýšlel a teď, když vidím, jak se to stává skutečností, je to fakt skvělý.
Dřív jsem měl velký sny o tom, že budu stát na pódiu, ale teď už spíš jen přemýšlím o dalším kroku. To mi ubírá hodně tlaků a úzkosti, protože si tak můžu hudbu spíš užívat než ji dělat jako něco, co musím udělat, abych se dostal k nějakému cíli. Takže ano, je to krok za krokem. Vím, že chci teď dělat tyhle věci a nic jinýho. Nevím, co budu dělat v příštích měsících, letech nebo desetiletích, ale jsem s tím smířenej.
Napadá mě celá škála emocí. Když myslím na hudbu, myslím na její tvorbu a poslech. Vždycky se snažím být víc upřímnej sám k sobě. Když jsem smutnej, poslouchám smutný songy a smutný songy taky píšu. Když jsem šťastnej, dělám totéž. Hudba je pro mě terapií, je to způsob, jak být upřímnej.
To je krásný konec. Děkuji za tvůj čas a přeji hodně štěstí s tvou hudbou, Provvedi!
Really excited and really good. It is my first release as an actual singer, as an actual artist, and it feels great to be out there, to see my name on a platform like Spotify. But it is still just a first step for me to get into this world. I started this journey not really long time ago, so it is very exciting.
Making the basics took quite a short time. We got together with my producer in Italy, and it took us four days. We stayed in his studio, he was making the beat, and in the meantime I was writing the lyrics. It also felt very natural because we are very good friends. But this was back in 2021, and what took the most time was dealing with the labels. The ones in Italy liked it, but they are not that much into English music, so they asked me to write more songs in Italian. So we kind of just left our English projects behind, and tried to make more Italian music but I ultimately felt the urge to continue with English songs.
For me, it is more natural to sing and write in English; it is easier for me to expose myself in English because I feel like I am further from myself that way, and I can look at things and my feelings from a wider perspective. It is easier to have this flow of ideas in English, a language in which I don't judge myself that much. Do you know how they say that you have different personalities in every language? I feel like that is true, I am still the same person, whether I speak English or Italian, but for my English part, it is easier to be true to myself.
It is very personal. I wrote it over a year ago, and it was a rough time for me back then, considering relationships and my own feelings. My inner self was holding me back in certain situations, and I was dealing with trust issues, so it felt natural for me to write about it.
Yes, yes, I do. My love life, and my insecurities, that is a big part of my music, and in my opinion, it is also good to get people closer to you that way. If you open up to people and let them see you, they are more capable of recognizing themselves in your music. So I try to be as honest as possible with myself and the people listening to my music.
Yes. First of all, my good friend and producer Giovanni is very inspiring. Then, on a mainstream level, it would be a German songwriter and performer, WizTheMc, who is very talented, and I really like how he deals with his music and fans.
Well, when I was around 16 or 17 years old, I did my exchange year in Slovakia during high school. I was in Martin in a host family...
Really good, actually, I love Slovakia, and I still have many good friends there. And I started making music there, picking up the guitar and going to the meetings with this group of guys who were getting together after school. We started making music, singing and in Slovakia, I also attended my first singing lesson, which was in Slovak.
Yes, it was in Slovak, and at that time I didn't speak any since it was at the very beginning of my exchange year. I did not bring home very much from that, but that was a perfect start; my host mum was really helpful with this, and she saw this talent in me, which she made me discover. I still have a great relationship with her and the whole family.
Yes, definitely. This whole Economics thing is going to be over soon, and I don't consider it a mistake, but back then, I was 18 years old and did not know what to do in my life, like many other people. So I just pursued something that seemed interesting to me and something that later showed me that I was not meant to be an economist. So now I want to pursue something more toward music; I was actually thinking about going into some music school next year, so we will see. I am very excited about that and know I need to learn more about music, and music theory. I feel confident about my writing and singing skills, but am not very confident about my core knowledge of music. I play guitar and a little bit of piano but I am keen on learning more to write my own songs while playing and actually know exactly what I am doing. Because right now, I do that; I write my songs on a guitar, but it is still the same chords, and it is getting frustrating, so I want to learn some new stuff.
So now Trust Issues has come out, and we have some new projects in store, some new English songs, and I am not sure which box to put them in because they are all different genres. I am not sure what I can say about that because we still have to decide what we are going to do next, but we have some closed projects that only need some last reviews and should be out in the next month.
Yes, it is. But we have it done, we have to work on it a bit more, and I cannot wait to put these things out. Putting out Trust Issues was really a dream of mine; I thought about it a lot, and now, actually seeing it becoming a real thing, is really cool.
I used to have big dreams of being on stage, but now it is more just thinking about the next step. It takes a lot of pressure and anxiety off my shoulders because that way, I can enjoy my music rather than doing it as something I have to do to get to some goal. So yeah, it is step-by-step; I know I want to do these things now and nothing else. I do not know what I will do in the next few months, years or decades, but I am okay with that.
A whole specter of emotions comes to mind. When I think of music, I think about making music, and listening to music. I always try to be more true to myself. When I am sad, I listen to sad songs, and I write sad songs. When I am happy, I do the same. Music is a therapy for me; it is a way to be true to myself.
That is a beautiful ending. Thank you for your time, and lots of luck with your music, Provvedi!