Přihlášení se k heyfomo
Proč se cítíme osaměle?
Sociálními sítěmi se šíří víc a víc svědectví o tom, jak se cítíme sami a postrádáme přátele. Kde je příčina? Může za to covid, nebo sociální sítě? A co dělat, když se cítíš sám*sama?
Na sociálních sítích najdeme spoustu denních vlogů plných fun aktivit a přátel, mezi nimi se ale objevují i úplně opačné koncepty – vlogy ze dnů, kdy jsou lidé osamělí sami doma. Komentáře se plní reakcemi těch, kteří jsou na tom stejně. Epidemie osamělosti je už zažitý pojem, ale proč se obzvlášť silně dotýká hlavně mladých lidí?
Podle britské studie z loňského roku se lidé od 16 do 29 let cítí dvakrát tak osaměleji než senioři nad 70 let. Podle klinického psychologa a profesora Amiho Rokacha z torontské York University jsou pocity osamělosti u mladých lidí silnější, protože prochází přechodným obdobím vstupu do dospělosti, kdy je život velmi nejistý.
„Člověk prochází bouřlivým obdobím milostných vztahů, nejistotou ohledně pracovní dráhy, ale i odloučením od rodičů,“ popisuje. Lidé v pokročilejším věku už mají větší jistotu v kariéře a jsou více zasíťovaní, mají delší kamarádské vztahy, rodinu nebo komunitu, do které patří.
Loneliness continued to rise after the pandemic. For some of us, life went back to normal after the pandemic but for others it has not. Reasons for this include a loss of social confidence, increased poor health and high inflation making it difficult for people to afford to socialise. Indeed, severe financial worries make people feel very alone.
Studie ukazují na souvislost mezi používáním sociálních sítí a pocity osamělosti. Podle vědkyň a vědců z University of Michigan nejenže platí, že čím více času na nich trávíme, tím osaměleji se cítíme, ale obecně máme větší tendence duševním potížím. Naše generace je díky nim propojenější než kdy dříve, ale často vedou k pasivnímu scrollování, porovnávání sebe sama s ostatními a tím spojenými propady v tom, jak se cítíme.
Velkou ranou byla pandemie covidu, která mladým lidem přerušila vznikající sociální vazby a odtrhla lidi ještě více od osobního kontaktu, což vedlo k ještě razantnějšímu nárůstu pocitů osamělosti.
Na osamělost jsem se zeptala i lidí v mém okolí.
Spíš se mi za dobu covidu změnily priority a už pro mě není strašný být v pátek večer doma, ale naopak si užívám, že jsem sama a mám nějakej alone a selfcare time.
Já byla přes covid sama často, takže jsem si na to zvykla a teď mi to nedělá problém. Ale vidím to u mojí o tři roky mladší ségry. Tu to hodně poznamenalo, protože když začal covid, bylo jí 13 a přijde mi, že přišla o ta léta, kdy se člověk začíná pořádně socializovat.
Co ti může pomoct?
- Zkoumej, jak se lépe cítit jen sám*sama se sebou.
- Jdi na to pomalu, máš čas.
- Pokus se neporovnávat s ostatními.
- Vyhni se toxickému obsahu na sociálních sítích.
- Zkus journaling, meditaci, kreativní činnost, procházky, cvičení…
- Zkus obnovit přátelství z minulosti.
- Začni dělat něco nového, při čemž můžeš poznat nové lidi.
- Zkus si zajít na terapii.