Napjaté časy a touha po osobních setkáních. Proč mají lookalike contests takový hype?

Co jsou to lookalike contests?

„Soutěž dvojníků“ je veřejná událost, při které účastníci a účastnice soutěží o to, kdo se nejvíce podobá známé osobnosti či postavě. Nejde o novinku, podobná soutěž se údajně konala už před více než sto lety, kdy se v jednom z divadel v Hollywoodu hledal dvojník Charlieho Chaplina. Později se hledala třeba také dvojnice Dolly Parton a více než 40 let se každoročně v baru na Floridě hledá dvojník Ernesta Hemingwaye.

Teprve letos však tento koncept soutěží zaplavil internet, když se na konci října uspořádal lookalike contest a v hledáčku byl oblíbený internet boyfriend Timothée Chalamet. Událost pořádal youtuber Anthony Po a sešly se na ní účastníci, stovky přihlížejících, novinářstvo a dostavil se i sám Chalamet. Celá akce se neobešla bez návštěvy policie a došlo i na jedno zatčení.

Soutěž nakonec vyhrál jednadvacetiletý Miles Michell v převleku Willyho Wonky a odnesl si jako výhru 50 dolarů.

Paul Mescal, Harry Styles i Jeremy Allen White

Obrovský ohlas a nadšení, které hledání Chalametova dvojníka vyvolalo na sociálních sítích, způsobilo v listopadu uspořádání celé řady dalších soutěží. Spotlight v nich padl na další současné ostře sledované celebrity.

Paul Mescal

V irském Dublinu se hledal dvojník hvězdy nového filmu Gladiator II Paula Mescala. Pětadvacetiletý vítěz Jack si za výhru odnesl 20 euro.

Harry Styles

V Londýně ve Velké Británii byl předmětem contestu zpěvák Harry Styles. Dvojníkem se stal dvaadvacetiletý hudebník Oscar, fans se nicméně údajně shodli, že nikdo nedosahuje krásy a šarmu samotného Stylese.

Zayn Malik

Fans v Brooklynu a jeho okolí hledali dvojníka dalšího člena bývalé skupiny One Direction. Tato soutěž se však údajně zvrhla a o výhru soupeřili obyčejní „hot guys“, kteří se Malikovi sotva podobali.

Jeremy Allen White

Šedesátka potenciálních dvojníků hvězdy reklamy na prádlo Calvin Klein a amerického herce se v polovině listopadu sešla v americkém Chicagu. Před více než tisícovkou přihlížejících vyhrál sedmatřicetiletý Ben, který je Whitovou docela věrnou kopií, a odnesl si 50 dolarů a krabičku červených Marlborek.

Lidé dále hledali dvojníky či dvojnice Glena Powella, Zendayi, Shreka nebo třeba Billie Eilish a Toma Hollanda.

Lookalike contests jako reakce na napjatou situaci ve společnosti?

Na instagramovém účtu @impact se před pár dny objevil příspěvek, který přičítá aktuálnímu trendu takových soutěží mnohem větší význam, než by se na první pohled mohlo zdát.

Podle autorstva postu jsou lidé kvůli různým událostem ve světě ve větším stresu než obvykle - jako příklad uvádí mladé lidi ve Spojených státech a dopad nedávných prezidentských voleb na jejich psychickou pohodu.

Následkem prožívaného a všudypřítomného napětí tak lidé přirozeně vyhledávají cesty, jak si zlepšit mentální stav pomocí komunitních akcí, in real life setkání a odlehčené zábavy. Autorstvo to zdůvodňuje i tím, že ceny za výhru nejsou nijak velké a 50 až 100 dolarů není příliš velkou motivací pro účast takového množství lidí, zkrátka v tom musí být ještě něco víc.

Uživatelstvo v komentářích však často reaguje, že význam contestů není „tak deep“ a lidé prostě chtějí při zvyšujících se životních nákladech jen nějakou low-cost zábavu. Jak i sám @impact dodává, soutěže zajišťují lidem místo, kde se mohou setkat a socializovat se s ostatními zadarmo.

Monopoly uspěly v časech velké hospodářské krize, veřejné tancování v době války

Jestli právě hojná účast na soutěžích dvojníků a obrovský hype na sociálních sítích souvisí s tím, že se svět i lidé v něm nachází v napětí, na to jsou v dalších komentářích nebo článcích na stejné téma různé názory. Pravda ale je, že touha po komunitě, osobním kontaktu a zábavě v náročných časech stoupá a historie je toho důkazem.

Popularita deskových her vystřelila ve 30. letech minulého století, když svět postihla Velká hospodářská krize, také známá jako Great Depression. Oblíbenosti se paradoxně dostalo třeba legendární deskovce Monopoly, když se v roce 1935 rozšířila na trhu. Hraní deskových her nebo také veřejné promítání filmů upevňovalo vztahy a dovolilo lidem odvést své myšlenky jinam.
V době druhé světové války se stalo oblíbené veřejné tancování nebo komunitní pletení a šití oblečení a dek pro vojáky na frontě. Lidé se setkávali, bavili a díky pomoci armádě měli pocit, že přispívají k dobru jejich země.
Po teroristickém útoku v září 2001 se lidé pravidelně setkávali při vzdávání holdu obětem. Akce jako Concert for New York City byly klíčové pro truchlení a vyrovnávání se s událostí.

Přirovnávat dnešní lookalike contests ke komunitnímu pletení dek pro vojáky v druhé světové válce samozřejmě nejde. I přesto však může oblíbenost soutěží naznačovat prohlubující se osamocenost lidí a jejich touhu po tom být součástí komunit, ať už jsou důvodem napjaté události ve světě, nadměrné používání sociálních sítí nebo cokoliv jiného - sounáležitost s dalšími lidmi a odlehčená zábava totiž v takových chvílích opravdu pomáhá.

Pokud se cítíš osamocený*á a v napětí, zkus si i ty najít svoji offline komunitu. Může tě s ní klidně spojovat oblíbená celebrita, ochrana životního prostředí, láska ke knihám nebo třeba běhání.<3