Proč chce Trump koupit Grónsko?

Největší ostrov na světě, země s jednou z nejmenších hustot zalidnění a taky nejsevernější oblast světa, která je z 80 procent pokrytá sněhem a ledem. Grónsko je kromě toho taky semi-autonomní stát, který spadá pod Dánské království a má vlastní zvolenou vládu v čele s premiérem Jensem-Frederikem Nielsenem. V globální politice se o Grónsku málokdy slyší, tak proč se o něj Donald Trump tolik zajímá a proč zrovna teď?

Proč je Grónsko tak důležité?

Americký zájem o Grónsko vlastně není vůbec nový. Donald Trump ho projevil už během svého prvního prezidentského mandátu v roce 2019, kdy řekl, že by Spojené státy mohly ostrov koupit. Na to tehdy dánská premiérka Mette Frederiksen řekla, že Grónsko na prodej není. 

Rok 2019 ale nebyl ani prvním rokem, kdy se v USA o odkupu Grónska mluvilo, konverzace probíhaly už v roce 1946. Severský ostrov je totiž strategicky výhodný z několika důvodů.

Po pádu Dánska během druhé světové války zemi okupovalo nacistické Německo, tedy až do dubna 1941, kdy ho zabraly Spojené státy a Grónsko se de facto stalo jejich protektorátem. Američané na něm zřídili vojenské základny a radiostanice a na území zůstali i po válce.

Americká vojenská základna Pituffik (dříve Thule) je podle USA klíčová pro obranu, především proti Rusku, které má v oblasti Arktidy víc vojenských základen než NATO. Grónsko by tak Americe poskytlo rozsáhlé území, ze kterého může případně operovat.

Ostrov taky leží na přímé vzdušné čáře mezi Ruskem a Amerikou, je tedy v klíčové pozici při případném jaderném konfliktu. „Pokud by Rusko poslalo rakety na USA, nejkratší cesta pro jaderné zbraně by byla právě přes severní pól a Grónsko,“ uvedl Marc Jacobsen, docent na Royal Danish Defence College.

Jeho umístění je důležité i pro obchodní cesty vedoucí Atlantikem a severním pólem. S globálním oteplováním se totiž podoba Arktidy mění - ledovce roztávají a vody se stávají přístupnějšími. Oblastí tak proplouvá stále více lodí a podle amerického Námořního institutu jsou cesty mezi Asií a Evropou nebo Asií a Amerikou o 40 procent kratší přes sever než skrz Panamu nebo Suez. USA mají do oblasti přístup skrze Aljašku, Grónsko by jejich claim na Arktidu o dost posílilo.

We will drill, baby, drill

Grónsko není jenom strategicky důležité, má taky velké množství přírodních zdrojů a nerostných surovin - především kryolit, galenit, uran, uhlí, železnou rudu, zlato a hlavně předpokládané obří zásoby ropy a plynu v pobřežních vodách. Velký potenciál má samozřejmě i pro turismus. 

Well now what

Na konci března navštívil zemi americký viceprezident JD Vance se svou manželkou a jejich návštěva byla silně kritizována grónskou vládou. Vance na návštěvě obvinil Dánsko z postavení Grónska do oslabené pozice vůči ruskému a čínskému vlivu na území. Obyvatele země nabádal k odtržení od Dánska a k uzavření dohody s USA, obyvatelé jsou ale z velké většiny proti anexi Spojenými státy. Návštěvu Grónska kritizovala i velitelka základny Pituffik Susannah Meyers, kterou následně Pentagon 11. dubna vyhodil.

Dánsko se svého území vzdát nechce a Trumpovi to dalo jasně najevo v roce 2019 i letos. I všechny dřívější pokusy administrativ Spojených států byly neúspěšné - za druhé světové války i po ní, to ale neznamená, že se Spojené státy přestanou snažit. Grónsko je totiž podle amerického prezidenta klíčové pro „národní i mezinárodní bezpečnost.“