Proč se nemusíme bát války v Česku

Hrozí Česku nebezpečí?

Ne. Alespoň prozatím si můžeme být jistí, že jsme v bezpečí. Díky našemu členství v NATO a v EU jsme pod záštitou, která nám zaručuje velikou ochranu. To samé sdělení potvrzuje i předseda vlády Petr Fiala, který slibuje, že postupuje k zajištění bezpečnosti České republiky i podpoře Ukrajiny.

NATO neboli Severoatlantická aliance funguje na principu Article 5. Tento článek, známý jako „doložka o závazku“, je nejzávažnější částí dohody. V rámci této klauzule každý člen NATO souhlasí s tím, že bude považovat ozbrojený útok proti kterémukoli členskému státu za útok proti všem členům organizace. To znamená, že při napadnutí České republiky by všichni členové NATO museli přijet a bránit nás.

Jak už víš, Ukrajina takové výhody nemá, jelikož není členem ani jedné z těchto organizací. Právě kvůli tomu si ostatní země netroufnou jít do války proti Rusku, jelikož by ohrozily své bezpečí. Rusko vyhrožuje všem státům, které by se do války přidaly, jadernými zbraněmi. Žádná země toto nebezpečí nechce podstoupit a ani takovou povinnost vůči Ukrajině nemá. Avšak členové EU i NATO podporují Ukrajinu pomocí sankcí, dodávání válečných materiálů, zbraní i humanitární pomoci. Zásah a intervence jakékoliv třetí země by ale mohl rozpoutat něco nepředstavitelného.

K situaci se pro nás výjádřil i tiskový mluvčí vlády Václav Smolka:

"Proč se nemusíme bát bezprostředního vypuknutí války v Česku? Protože NATO a EU. Máme velké štěstí, že jsme součástí mezinárodních organizací, které svým členům zaručují bezpečnost. Jedním z hlavních principů NATO je společná obrana proti agresi - pokud je napaden jeden členský stát, začnou to řešit všechny ostatní. Takže by si případný agresor nevyšlápl jen na nás, ale spolu s námi v podstatě i na USA, Německo, Francii, Kanadu a další. A to už je velké sousto. Na posledních jednáních v rámci NATO jasně zaznělo, že Aliance bude bránit každý decimetr své půdy. To je velký závazek a jasný vzkaz, aby o případném vstupu do jakékoliv členské země nikdo ani chvilku nepřemýšlel," tvrdí Václav Smolka.

Na co se Česko ale musí připravit?

1. Vlna uprchlíků

Aktuálně musí být ČR připravena na vlnu uprchlíků z Ukrajiny. Ministr vnitra Vít Rakušan prohlásil, že jsme připraveni přijmout tisíce uprchlíků. Vláda již sestavila plán pro případnou eskalaci.

„Scénář je hotov, pohybujeme se od zeleného až po černý stupeň, je podrobně popsáno, jaké mechanismy by při jakém počtu byly aktivovány," říká Rakušan. 

Samotný ministr vnitra jde příkladem a ubytuje u sebe doma dva ukrajinské obyvatele.

Premiér Petr Fiala také potvrdil, že jsme připraveni přijmout žádosti o azyl. Současně Ukrajině zasílá munici a dodávku zbraní v hodnotě 188 milionů korun. Vláda schválila také další dodávky zbraní v hodnotě 400 milionů korun.

České vlaky s vojenským vybavením už míří na Ukrajinu.

2. Zdražování

Při eskalaci sankcí nebo vyřazení Ruska ze systému SWIFT by mohly narůst ceny za ropu a plyn. Je tedy možné, že se nám tyto suroviny zdraží. Vliv na ekonomiku jako takovou sankce mít nebudou. Je ale potřeba počítat s možností inflace.

3. Naše obrana

Česká republika se v porovnání s členy NATO pohybuje mezi zeměmi s nejnižším financováním obrany. Je proto potřeba brát i tuhle stránku vážně. Takové Německo se právě zavázalo investovat dvě procenta HDP na obranu.

zdroje: ČT24, Hospodářské noviny, Deník N