Co pro nás znamená konflikt na Ukrajině?

NATO vs. Rusko

Členské země NATO daly v posledních několika dnech Rusku velmi jasně najevo, že jeho zvyšující se agresi nebudou tolerovat a v případě potřeby bude armáda Severoatlantické aliance vyslána na Ukrajinu. I přesto, že je ruská armáda masivní a čítá velké množství nejen aktivních, ale i záložních jednotek, armáda NATO ji přece jen ve svém počtu a síle překonává. V následujícím videu je zřetelně ukázáno, v jakých číslech se obě armády pohybují.

Růst cen energií

Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem plynu do Evropy, kvůli čemuž je Evropa na Rusku do jisté míry závislá. Snahy Evropy najít k ruskému plynu vhodnější alternativu zatím nebyly úspěšné a Rusko má tak eso v rukávu – pokud na něj začnou být uvalovány sankce, může cenu plynu buď rapidně zvýšit, nebo plyn do vybraných zemí vůbec nedodávat. Naposledy upozorňoval Putin Česko na tento scénář jen před několika měsíci v souvislosti s kauzou Vrbětice a varoval, že pokud Česko neustoupí od svých požadavků, plyn zdraží nebo ho vůbec nedodá.

V úterý navíc německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že ve světle současné ruské agrese na Ukrajině nepovolí Německo provoz připravovaného plynovodu Nord Stream 2, který měl vést po dně Baltského moře z Ruska do Německa. Produktovod je už sice postavený, ale německé úřady zatím nevydaly povolení k jeho provozu.

Nedostatek zboží

Kromě Ruska obchoduje Evropa a Česko také s Ukrajinou, která dodává kromě automobilů a strojů také ocel nebo zemědělské produkty. Jak Rusko, tak Ukrajina jsou významnými výrobci hnojiv, která používají i evropské státy. V důsledku konfliktu by tak mohlo dojít ke snížení produkce všech těchto výrobků, což by v případě hnojiv mohlo vést až k růstu cen potravin.

Migrační vlna

Ruská invaze na Ukrajinu pravděpodobně vyvolá vlnu masové migrace. Humanitární organizace varují, že by se mohlo snažit Ukrajinu opustit až 5 milionů lidí s cílem získat azyl v evropských státech. Většina vlád těchto zemí se na takový scénář už připravuje a vysílá do světa jasný vzkaz – Ukrajinci jsou vítáni. Dá se předpokládat, že velká část ukrajinských migrantů bude směřovat do Polska, státu sousedícího na východě právě s Ukrajinou.

Zvýšená hrozba kybernetických útoků

Ukrajinští úředníci už zaznamenali kybernetické útoky ze strany Ruska, které budou nejspíše pokračovat. V příštích několika dnech a týdnech by ale mohly být útoky zaměřeny i na západní cíle, především na ty americké. Mezi možnými cíli mohou být bankovní systémy, úřady či zpravodajské služby.

Hrozba pokračující agrese Ruska

Jak řekl jednou první český prezident Václav Havel: „Největší problém Ruska je v tom, že neví, kde má hranice."

Současný konflikt na východě Ukrajiny tento výrok jen potvrzuje. Během posledních několika let Rusko začalo okupovat část Gruzie, anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a v současné době provádí invazi na Ukrajinu. Jde jen těžko říct, kde se Rusko zastaví a zda vůbec někdy. Vladimir Putin ve svém projevu v pondělí večer označil rozpad Sovětského svazu za tragédii. Mimo to Kreml žádá o návrat k hranicím NATO z roku 1997, kdy součástí vojenské aliance ještě nebyly bývalé sovětské satelity, včetně České republiky. Ze strany Ruska jde o další důkaz agrese, o snahu rozšířit svou sféru vlivu a posunout své hranice zase o kus dál.