PŘÍPLATKY ZA NADSTANDARDNÍ LÉKAŘSKOU PÉČI? SPÍŠ NE.

České zdravotnictví vs. finance

Zdravotnictví v ČR je dlouhodobě podfinancované a náklady na zdravotní služby neustále rostou. Letos ministerstvo zdravotnictví počítá s meziročním růstem o 6,7 procent, což dělá přibližně 28,5 miliard Kč. Už nějakou chvíli se tedy mluví o potenciálních problémech v budoucnu. Pojišťovnám by totiž například mohly dojít peníze na nákladnější lékařskou péči.

Válkovo řešení? Příplatek!

Vlastimil Válek na II. ročníku summitu Ekonomika zdravotnictví uvedl, že do systému se musí dostat další peníze, aby bylo možné zachovat možnost drahé léčby pro vzácná onemocnění a financovat nákladnější medicínu. Proto přišel s návrhem příplatku, který by pacientům zajistil lepší lékařskou péči.

Hlavním argumentem proti návrhu je další rozdělování společnosti podle finančních možností. „Největší hodnota českého zdravotnictví je, že pečuje o pacienty nediskriminačně, jak nám ukládá Ústava,“ říká pro iRozhlas předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Ani pojištěnci navíc nemají vše zadarmo. Jak se můžeš dozvědět na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR, tzv. regulační poplatky se běžně platí například u zubaře nebo za využití pohotovosti. Za nadstandardní pokoj nebo jednolůžko si ve většině nemocnic pacienti také můžou připlatit.

Jak je to s očkováním?

Povinná očkování samozřejmě hradí pojišťovny. U těch nepovinných (chřipka, pneumokokové infekce, HPV atd.) se to liší a proplacení vyjde jen za určitých podmínek.

Pokud je člověk splňuje, ale vybral si jinou vakcínu než tu cenově nejdostupnější, nic mu v tom samozřejmě nebrání. Pojišťovna to ale v tomto případě už neproplatí.

Prokázalo se, že pokud je konkrétní očkování hrazeno pojišťovnou, proočkovanost populace se rapidně zvyšuje. To dokazuje například nárůst očkovaných proti HPV na Slovensku od letošního jara.

Budeme si tedy moct připlatit za „lepší“?

V evropských zemích je standardem velmi rozvinutá medicína a kvalitní péče dostupná pro všechny obyvatele, bez ohledu na jejich společenské a sociální postavení. Otázkou tedy je, co si pod pojmem nadstandardní péče představit, když v Česku v určité míře funguje. Mohlo by to znevýhodnit sociálně slabší obyvatele, podobně jako například v USA?

V tiskové zprávě Válek uvedl, že konkrétní návrh na změnu v oblasti kvality zdravotnické péče se zatím nepřipravuje. Dle jeho slov šlo pouze o vyvolání stranické diskuze.