Polská reportérka natočila záběry v bangladéšské textilní továrně, které znovu přibližují krutou realitu fast fashion průmyslu.
Fast fashion značky se většinou tragický stav továren v Bangladéši a jiných rozvojových zemích, ve kterých je oblečení vyráběno, snaží skrýt. Právě proto jsou realistické záběry často těžko dohledatelné a nejsou spojovány se specifickými brandy.
Polská reportérka @marzena.tellingstories však jednu takovou továrnu sama navštívila a zdokumentovala stav budovy i jejich pracovníků. Její záběry proto obletěly svět a přitáhly pozornost na neetické chování módních řetězců k jejich zaměstnancům.
I přes to, že slova jako udržitelnost a fair pay jsou již ve slovníčku všech marketingových gigantů, díky čemuž máme jako zákazníci pocit, že tento problém již našel své řešení, levná pracovní síla v některých módních továrnách stále připomíná spíše moderní otroctví.
Reportérka zdůraznila, že existují takzvané shadow factories. To je část továrny, která je skryta před zraky veřejnosti a kde se vytváří oblečení za nelidských podmínek a za nedůstojnou mzdu.
V „oficiální části továrny“ a za dohledu ředitele podniku totiž vše vypadalo na první pohled tak, jak má, ale zato v underground části bez dohledu hlídačů už podmínky zdaleka nesplňovaly žádná bezpečnostní a etická kritéria.
Na záběrech z továrny v přízemí jde vidět, že levnou pracovní silou pro výrobu oblečení jsou i malé děti. Marzena dokonce zmínila, že v celé továrně bylo pocitově asi 50 stupňů a celý prostor zapáchal chemikáliemi a močí. Pracovníci v továrně navíc nemají přístup k pité vodě a sdílí jeden záchod pro stovky lidí. V takových podmínkách pracují 12 až 16 hodin denně za plat 21,39 Kč za týden. Děti často v továrnách i spí nebo pracují po nocích.
Reportérka však ve svých postech zdůraznila, že je důležité neházet všechny továrny do jednoho pytle. Ne každá módní značka takto zachází se svými pracovníky, a proto je důležité rozlišovat ty, které dodržují jisté standardy, a ty typu Shein.
Na celé video od @marzena.tellingstories se můžeš podívat níže.
Otázkou zůstává, proč je takové zacházení se zaměstnanci stále legální i v dnešní době?