Odjeď: Jak to zvládnout finančně?

My, Marťa a Markét, aktuálně studujeme v zahraničí – ve Walesu a Anglii. Jelikož je to tu někdy velký dobrodružství, máme pro tebe plno příběhů, který ti chceme vyprávět.

Budeš moct nahlédnout do našich denních zážitků i potíží, se kterými se setkáváme a které můžou v zahraničí potkat každého. Ukážeme ti různé stránky života v cizině, všechny plusy i mínusy a budeme se ti snažit poradit, co to jen půjde. Vítej!

Dneska bychom se rády věnovaly pokračování předchozího článku v této rubrice, a to konkrétně tomu, jak to celé zvládnout finančně.

Markét:

Finanční stránka života v Anglii může být někdy dost náročná a je potřeba se na to předem připravit. Určitě je velmi důležité našetřit si nějaké peníze dopředu, protože zejména na začátku budou tvoje výdaje větší. Z pohledu někoho, kdo bydlí ve větším městě, bych řekla okolo 50 tisíc – minimálně. Mysli na to i během výběru univerzity a města, jelikož se v jednotlivých městech liší například ceny ubytování nebo dopravy.

Určitě bych taky nespoléhala na to, že ti různé agentury budou tvrdit, že si během prvního měsíce najdeš práci a budeš to schopný celé utáhnout sám/sama. Neznám asi nikoho, komu by se to povedlo, a to jsme se všichni snažili. Ale o práci ti víc povím později.

Marťa:

Určitě bych nevěřila tomu, že to po finanční stránce bude easy peasy. Než se rozhodneš někam odjet, prober to s rodinou, udělej si finanční plán nebo aspoň náčrt toho, co jsi schopný obětovat. Ze začátku nutno počítat s větší pěněžní rezervou, alespoň 30–60 tisíc. Záleží na městě, takový Londýn aspoň 60k. První nájem, vybavení kuchyně, koupelny nebo třeba peřina a polštář... Jde to rychle pryč, ani si toho nevšimneš.

Porovnání velké vs. malé město

Markét:

Já jsem se rozhodla pro větší město, a to hned z několika důvodů. Jelikož jsem z Prahy, jsem na velká města zvyklá a vyhovuje mi to. Líbí se mi, že většinou ve svém okolí najdu vše, co potřebuji. Jako jednu z největších výhod vidím spoustu možností, kam jít – ať už do kaváren, obchodů, barů, parků, nebo do nočních klubů. Je tu spousta míst, kde můžeš potkat nové lidi a spousta míst, kam můžeš jít ve volném čase. Také jako výhodu vidím větší množství pracovních nabídek a dobré finanční ohodnocení.

Nicméně k tomu se pojí nějaká negativa, a to hlavně vyšší životní náklady. Tudíž větší výplata nedělá zase takový rozdíl. Jako velké mínus vidím třeba drahé jízdné – ve větším městě se totiž bez městské hromadné dopravy neobejdeš. Ve středních městech si studenti často kupují kola, ale ta jsou ideální třeba na cestu do školy, pokud bydlíš poblíž. Nájmy jsou také v porovnání s menšími městy mnohem větší a zrovna tak "studentský život" je mnohem dražší. Jo a pivo za 50 korun určitě nedáš – zaplatíš za něj minimálně trojnásobek.

Marťa:

Já si naopak vybrala menší město. Co si budem, je to levnější, nájem není žádný šílený ranec, a tak mi ubylo trošku stresu ohledně financí. Ceny za kafe, oběd nebo potraviny jsou jen o něco vyšší než v Česku. Taky se mi tu snadněji seznamuje. Když někam jdu, vždy potkám nějakého kamaráda a můžu si na chvíli pokecat. Dává mi to pocit domova a jisté komunity. Taky se tu nemám šanci ztratit, haha. Za pár týdnů jsem to tu znala jako svoje boty, ale přitom jsou furt místa, která ještě mohu objevovat. S tím se pojí doprava. Za tu totiž neutratím skoro nic. Jelikož je vše blízko, chodím všude pěšky, navíc mě to udržuje fit. Jen když jsem líná, zaplatím si taxíka na campus, který vyjde cca na 4 libry.

Mínusy jsou tu ale samozřejmě také. Všichni tě tu ihned znají, takže anonymitu si tu neužiješ. Po nějaké době už máš omezený výběr podniků. U nás po pandemii zůstal jen jeden noční klub, takže je to furt to samé dokola (ale zase tam chodí všichni). Pokud potřebuješ ruch velkého města, může tě menší město rychleji omrzet. S prací je to také o něco náročnější, ale o tom později.

Proper Sunday English Roast s předkrmem a drinky tě vyjde na cca 20 £, koktejly se pohybují od 6–9 £, panáky najdeš většinou v akci 3 za 5 £.

Takhle to vypadá u nás v menším městě Aberystwyth.

Cena Uni, Scholarship

Markét:

Cena univerzity se liší země od země, ale konkrétně v Anglii, když jsem já nastupovala do prváku, bylo školné 9 250 liber za jeden školní rok. Funguje tu "studentská půjčka", na kterou před brexitem měli nárok jak Britové, tak studenti z Evropské unie. Půjčka financovala za určitých podmínek celé školné. Nicméně to se s Brexitem vše změnilo. Nyní studenti z EU nespadají do stejné kategorie jako britští studenti, ale jako mezinárodní studenti, což znamená mnohem vyšší školné a žádný nárok na studentskou půjčku. Spousta univerzit ale nabízí stipendia, která školné zásadně ovlivní.

Alternativou může být třeba Irsko, které má podmínky naprosto odlišné od Anglie. Studenti z EU tam musí zaplatit Student Contribution Fee 3 000 eur, ale na to lze dostat grant, takže potom lze studovat zadarmo. To samé platí třeba pro Dánsko, kde studenti z EU mohou studovat také zdarma.

Marťa:

Jak zmínila Markét, situace se po brexitu výrazně změnila. Spousta univerzit se ale snaží se přizpůsobit, jak to jen jde. Má uni proplácí celý první rok ubytování, aby to mezinárodním studentům usnadnila. Některé uni se snaží držet nižší ceny školného nebo nabízí vyšší scholarships. Vše se to odvíjí od konkrétní univerzity, takže je potřeba si udělat důkladný research. Jsou tu ale dostupnější země jako Dánsko, Finsko, Nizozemsko či Irsko. Za jejich uni nebudeš platit tak vysoké školné, ale upozorňuji, tyto země nejsou samy o sobě nejlevnější.

Tohle je část mého campusu a jedna ze studoven, kde trávím většinu svého zkouškového.

Hledání práce

Markét:

Nebudu ti lhát, hledání práce byl boj. S mými kamarády jsme začali práci hledat hned po příjezdu, abychom měli jistotu, že bude pořád spousta nabídek. Doporučuji s tím začít opravdu co nejdřív, protože pravděpodobně ji nenajdeš lusknutím prstu.

Já jsem si v prváku práci našla zhruba po dvou měsících hledání, a to jsem nebyla nijak vybíravá. K tomu všemu to byla práce za minimální mzdu, s minimálním počtem hodin. No, nebylo to ideální. Po pár měsících ale přišel covid, takže jsem jela zpět do ČR a do Anglie jsem se vrátila až po šesti měsících. Jestli jsem si myslela, že najít práci v prváku bylo těžké, najít práci během pandemie bylo téměř nemožné.

Já měla to štěstí, že v Bristolu před pár lety žila část mojí rodiny, tudíž jsem tam měla nějaké kontakty. Díky tomu jsem dostala pro mě v té době práci snů – pracovala jsem v kavárně, kde jsem to naprosto milovala. Dávali mi tolik hodin, kolik jsem chtěla, a navíc za skvělé peníze. Pracovala jsem tam téměř celý školní rok a neuvěřitelně mě to bavilo.

Můj tip zní, abys hledal/a kde můžeš. Dostávala jsem spoustu rad, ať roznáším CV osobně ve vytištěné podobě, ale přijde mi, že to vůbec nefungovalo. Doporučuji tedy i hledat online – nejvíce se mi osvědčila platforma Indeed.

Marťa:

Jestli bych měla vypíchnout jedno větší negativum malého města, bude to právě hledání práce. V době pandemie, kdy jsem sem doletěla studovat, bylo skoro nemožné něco najít. Měla jsem docela štěstí, protože jsem si na uni rychle udělala kontakty a díky nim jsem dostala práci v restauraci. Minimální mzda a nepříjemný personál, ale aspoň jídlo jsem měla za free. Pak nastal lockdown a já odešla.

Každopádně tento rok už byl slibnější. Já i většina mých kamarádů jsme si našli práci, takže to určitě není nemožné, jen ti to nespadne samo do klína. Výhodou je, že naše uni nabízí nespočet pracovních míst a platí nadprůměrnou mzdu. Takže když nic nevýjde ve městě, škola tě jistí.

TIP: CV si připrav už před odletem, neztratíš tak potřebné první týdny jeho sestavováním. Můžeš ho roznést, ale to se mi moc nevyplatilo. Já CV zasílala rovnou na maily nebo jsem práci hledala na Indeed.

----

Pokud váháš, jestli je studium nebo život v zahraničí to pravé pro tebe nebo pokud máš jakékoliv otázky, určitě se neboj se nám ozvat. 

Tak se na tebe budeme těšit zase za měsíc, see ya later!