Nový indonéský zákoník cílí mimo jiné i na umlčení disentu

Indonésie minulý týden schválila nový trestní zákoník, jenž má nahradit stávající právní systém, který země zdědila po nizozemské koloniální nadvládě. Ta byla ukončena v roce 1949 a nastupující vlády se několikrát snažily normy reformovat. Naposledy byl parlamentu předložen návrh před třemi lety, ten však vyvolal v zemi rozsáhlé protesty a na popud současného prezidenta Joko Widoda byl odložen.

Nyní však indonéským parlamentem nový trestní zákoník prošel a v platnost vstoupí do tří let po indonéských volbách v roce 2024. Kromě toho, že například zakazuje sex mimo manželství, potraty či omezuje svobody žen a LGBTQ+ osob, tak současně obnovuje zákaz urážky prezidenta, státních institucí či státní ideologie. Zatímco budou mít zákony upravující sex mimo manželství znepokojivé důsledky, omezení svobody tisku a slova povede k úpadku demokracie v zemi i k postupnému utužování místní cenzury.

Podle odborníků a akademiků sice nebude v zemi docházet k masovému potlačování protivládních organizací či organizací občanské společnosti, schválený trestní zákoník však výrazně zastrašuje oponenty a umlčuje disent, jelikož zvyšuje riziko vězení za vlastní politické názory. Strach, který se bude nad indonéskou společností vznášet, navíc pravděpodobně omezí chování mnoha lidí.

Jedním z hlavních problémů nově schválené právní normy je její vágní a mnohoznačná formulace. Ta totiž dává každému prostor pro následnou vágní a mnohoznačnou interpretaci, čehož může indonéská vláda velmi jednoduše využít. Není jasné, jak bude určité chování jedince interpretováno, a tedy kde jsou hranice, což vrhá společnost do husté mlhy nejistoty ohledně jejích možností.

Obavy nad svobody omezujícím trestním zákoníkem už vyjádřila široká škála mezinárodních lidskoprávních organizací. Je mezi nimi například Human Rights Watch nebo OSN, podle níž může zákoník mimo jiné přispět ke zhoršení násilí na základě sexuální orientace a identity.

Zdroje: ČTK, The Guardian, BBC