9. 11. 1989
Pád berlínské zdi
Po konci druhé světové války vznikla v poraženém Německu stavba, která dodnes symbolizuje násilné rozdělení. I tu ale dokázala touha po svobodě srovnat se zemí.
Stavba, která odřízla kamarády, spolužáky, kolegy i rodiny. Berlínská zeď.
Po druhé světové válce lítaly na Německo ze všech stran bolavé facky. Jednou z nich bylo rozdělení celé země do okupačních zón. Dříve obávanou velmoc si mezi sebe rozdělily Spojené Státy, Francie, Velká Británie a strašák - Sovětský svaz. Hlavní město, Berlín, který spadal právě do správy Sovětů, byl také rozdělen do čtyř okupačních zón.
Problém na sebe nenechal dlouho čekat. Bloky západních mocností se spojily a vytvořily tzv. Západní Berlín (stát SRN), SSSR se svoji čtvrtinou tvořila Berlín východní (stát NDR). Rozpůlené město dokola obklopené ruskou nadvládou. Jenže západní sféře se dařilo diametrálně lépe snad ve všech ohledech...
Co myslíte, co se asi mohlo dít? Obyvatelé z východu začali ve velkém přebíhat a stěhovat se s celými rodinami do Berlína západního. Mezi lety 1949 a osudným 1961 uteklo téměř 3 miliony lidí.
Pohár trpělivosti přetekl v létě 1961, kdy padl jednoznačný rozkaz. Postavit zeď. Zeď, která násilím rozdělí už tak polarizované město. Zeď, která na 10 tisíc dnů téměř vzduchotěsně znemožní kontakt západních a východních Berlíňanů. Sousedů. Kamarádů. Rodin.
Během prvních dnů stavby se pár zoufalých ještě pokusilo o útěk, hlavně v místech, kde zeď ještě nebyla dostatečně vysoká nebo hlídaná. Přesný počet obětí neznáme, uvádí se 90 i 240. Jisté ale je, že byli nejčastěji zastřeleni/postřeleni při snaze zeď přelézt a poté často necháni na pospas osudu. I se zraněními. I v zimě.
V roce 1989 začaly tát ledy po celém východním bloku (=💡území, které spravoval SSSR). NDR nebyla výjimkou.
Lidé už toho zkrátka měli dost. Komunisté už byli slabí, ukázalo se, že jejich nastolený systém je neudržitelný. "Sežrali sami sebe." Svoboda nakonec zase vyhrála.
Koukněte na fotografie ze dne, kdy po 28 letech mohl člověk překročit onu obávanou linii.