Přihlášení se k heyfomo
Covid poničil mladou generaci, je nejméně šťastná za poslední roky
Pocit štěstí a radosti je něco, co mladí lidé v současné době marně hledají. Alespoň to tvrdí studie z Velké Británie, podle které po dvou letech koronaviru až 35 % lidí ve věku 16–25 říká, že se nikdy necítili více sami.
Vzhledem k tomu, že byly zrušeny hudební festivaly, zavřely se noční kluby a hospody a přešlo se na on-line výuku, 40 % mladých lidí nyní uvádí, že se bojí stýkat s lidmi. Jedna třetina uvádí, že neví, jak si najít nové přátele, a 35 % tvrdí, že se nikdy necítili více sami, odhalila studie Prince's Trust.
I když v Británii žádná koronavirová opatření už nejsou v platnosti, pracovníci s mládeží tvrdí, že čelí těžkému boji s přesvědčováním lidí, aby se stýkali v reálném životě, nikoli on-line. Mladí britové hlásí, že přichází o přátele a mají akutní úzkosti z toho, že budou chodit ven mezi vrstevníky, píše The Guardian.
Dopad koronaviru na opětovné sociální začlenění je horší u lidí, kteří nepracují či nestudují a pocházejí z chudších poměrů. Čtvrtina mladých lidí v těchto skupinách uvádí, že vždy pociťuje úzkost, ve srovnání s 15 % z lidí, kteří pracují nebo studují.
Výzkum tak ukazuje, že mnoho mladých lidí má problémy se sociálním životem především proto, že v posledních dvou letech nemohli kulturně žít. „Mladí lidé nedostávají stejnou úroveň nových zkušeností, jako získávali lidi o pár let starší a ti před nimi, a to jim brání stát se nezávislými,“ řekla Claire Carroll, která pracuje s mladými lidmi v Birminghamu. „Neexistovala pro ně stejná úroveň socializace, jakou získáte, když jdete na vysokou školu nebo máte práci," dodala.
Samostatný průzkum britského Úřadu pro národní statistiku navíc ukázal, že 16 až 29letí lidé pociťují mnohem větší úzkost než běžná populace. Nejmladší lidé oslovení v průzkumu jsou také jedinou skupinou, u které většina uvedla, že se často, vždy nebo jen občas cítí osamělá.
Smutek a osamělost mladé populace je všudypřítomnější než kdy jindy, ale vypadá to, že pandemie koronaviru celou situaci pouze podpořila, nikoliv způsobila, jelikož už v roce 2015 projekt Loneliness BBC zkoumal více než 50 tisíc lidí a zjistil, že jejich míra osamělosti je podobná jako u seniorů.
Podle psychologa Timothyho Matthewse ti, kteří na střední škole zažívají osamělost, pak odcházejí do života s nižší kvalifikací a častěji se potýkají s každodenním stresem, mají problémy se spánkem a trpí depresemi a úzkostmi. „Je to v době, kdy lidé dokončují školu a možná odcházejí na univerzitu, stěhují se z rodinného domu nebo z města a snaží se etablovat jako nezávislí dospělí. Pokud se jim všechno toto nepodaří, může to vést až k izolaci před společností," řekl Matthews.
Zajímavý je každopádně trend u nejmladších v České republice, přesněji u dětí, které navštěvují základní školu. „Na pocitu štěstí u dětí se pandemie nijak výrazně neprojevila. Více než polovina dětí v Česku uvedla, že je šťastná téměř pořád. Nejšťastnější jsou děti s jedním sourozencem. Oproti předchozím letům ale děti výrazněji vnímají sociální rozdíly. Děti s jedním rodičem a děti z chudších domácností jsou šťastné méně. Překvapilo nás také, že v Čechách jsou děti šťastnější než na Moravě,“ uvedla v tiskové zprávě Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.