Přihlášení se k heyfomo
Ministerstvo chce zrušit druhý povinný jazyk na školách, velvyslanci jsou proti
Ministerstvo školství má v plánu zrušit druhý povinný jazyk, zůstal by pouze jako volitelný předmět. Část odborníků ale s tímto krokem nesouhlasí, a dokonce se na jejich stranu staví i někteří velvyslanci.
Druhý jazyk na školách je v Česku povinný od roku 2013, a to plošně od osmé a deváté třídy. Experti Ministerstva školství v březnu ale navrhli, aby se z něj stal pouze volitelný předmět, píše ČTK.
Podle vedoucího expertního týmu Minsterstva školství Jana Jiterského by ministerstvo mělo podporovat jeho výuku pouze pro žáky, kteří o něj budou mít doopravdy zájem.
Zástupci jazykářů z Pedagogické fakulty Karlovy Univerzity (PdF UK), asociací a dalších institucí už ale dříve prohlásili, že s návrhem ministerstva nesouhlasí. „Iniciativu jazykářů podpořili také velvyslanci Francie, Španělska, Německa či Rakouska, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Francouzsko-česká obchodní komora nebo Česko-německý fond budoucnosti," řekl vedoucí katedry francouzského jazyka na PdF UK Tomáš Klinka.
Zrušení povinnosti druhého cizího jazyka může podle Klinky znamenat masivní úbytek žáků, kteří se ho budou učit. Poukázal na to, že před rokem 2013 se ho učilo zhruba 110 tisíc žáků a po zavedení povinnosti jejich počet vzrostl na 330 tisíc. Odmítl argument, že se učitelé bojí o svou práci.
„Nejčastějším argumentem ministerstva je, že výuka dalšího cizího jazyka je pro žáky příliš náročná," řekl Klinka. Podle něj ale ministerstvo pro toto tvrzení neuvádí žádné podklady.
Vedoucí expertního týmu ministerstva Jiterský navíc v rozhovoru s ČTK připustil, že data k tomu nejsou. Upozornil, že chybí ale i pro tvrzení jazykářů, že zrušení povinnosti druhého cizího jazyka by mělo negativní vliv při hledání práce.
Cílem výuky na základní škole je podle Klinky dosažení úrovně A1, tedy zcela základní schopnosti se v jazyce dorozumět. Výuka cizích jazyků ale zároveň vede k respektu k jiným kulturám, zdůraznil. Možnost volby druhého jazyka by podle zástupců jazykářů na PdF UK rovněž mohla vést k dalšímu zvyšování nerovností mezi dětmi z různě vzdělaných a majetných rodin.
Klinka připustil, že většina ředitelů škol a možná i rodičů zrušení druhého cizího jazyka podporuje. V ČR podle něj navíc chybí celková strategie výuky jazyků. Reagoval na to, že střední škola na výuku druhého cizího jazyka ze základní školy nemusí vůbec navazovat.
Návrh zavést volitelnost druhého cizího jazyka podpořil spolek Pedagogická komora. Podle něj by škola měla mít povinnost druhý jazyk nabídnout, ale zároveň by měla žákům umožnit vybrat si i jiný volitelný předmět. Vyplývá to z informací, které ČTK zaslal předseda spolku Radek Sárközi.