Lidská paměť je podle nové studie nespolehlivá i v krátkodobém horizontu

Jak je známo a jak jsme se všichni učili nebo stále učíme na středních školách, lidská paměť je v dlouhodobém časovém horizontu méně a méně spolehlivá, čím delší doba od dané události uběhne. Hůř si člověk pamatuje věci, které se udály například před dvěma dny, a lépe si naopak pamatuje to, co se stalo před pěti minutami.

Podle studií je navíc lidská paměť zásadně ovlivňována očekáváními, což může vést k iluzi vnímání. Podobně i dlouhodobé vzpomínky mohou být utvářeny podle našich očekávání, což může vést ke vzpomínkám falešným. Obecně se ale dosud předpokládalo, že události, které se staly před pohou jednou či dvěma sekundami, si lidská paměť dokáže zapamatovat přesně. Nová studie ale naznačuje, že tomu tak úplně není.

Účastníci zmíněné studie podstoupili sérii několika experimentů, během nichž jim byla předkládána normální písmena a zrcadlově převrácená písmena. Dotazovaní měli následně uvést, jak daná písmena viděli. Nejprve jim byl ukázán kruh písmen, v němž byly jeden nebo dva znaky převráceny, a poté se museli podívat na jiný kruh, který měli ale ve výsledku ignorovat. Následně museli vybrat ze seznamu možností správnou odpověď, která by popisovala podobu prvního kruhu.

Účastníci experimentu uváděli, že místo zrcadlově převráceného písmene, které se v kruhu opravdu nacházelo, viděli jeho skutečnou podobu. Podle vědců byla tato chyba způsobena předchozí znalostí abecedy, která má rigidní podobu – paměť dotazovaných tak ovlivnilo jejich očekávání podoby abecedy.

Očekávání totiž mohou údajně ovlivnit kromě dlouhodobé i krátkodobou paměť člověka, která byla vytvořena před jednou nebo dvěma sekundami a která má přesně odrážet okolí. Lidé tak místo spolehlivého popisu událostí přejdou k takovému popisu, který je formován jejich očekáváními.