Švédská umělkyně tvořila abstraktní díla na přelomu 19. a 20. století a to dlouho před tím, než propukla vlna tohoto umění ve světě. Jakou tématiku její obrazy reprezentují, se dozvíš v článku a na aktuální výstavě v Olomouci.
Když se řekne abstraktní umění , vybavíš si Kandinského, Kupku, nebo Mondriana. Nikdy však ne ženu , která nefigurativní malbě holdovala jako úplně první . Sama chtěla své odvážné obrazy ukrýt před veřejností, dokud na ně svět nebude připraven , což se jí povedlo.
Klint (neplést s Klimt) se spolu s uměním věnovala okultismu , konkrétně antroposofii. Oddávala se seancím, které její umění inspirovaly. Pastelové barvy , geometrické, avšak oblé tvary, a především spirituální tématika jejím obrazům vládly. Zaměřovala se i na otázku života a smrti.
Mezi její nejznámější a nejprostornější díla patří série obrazů The Ten Largest, které mají na výšku přes tři metry . Na nich oslavuje čtyři stádia člověka : dětství, dospívání, dospělost a stáří.
Naopak méně známý, menší a pozdější projekt se nachází v olmoucké expozici: sešit se skicami na pomezí vědy a umění, herbáře a kalendáře s názvem Flowers, Mosses, and Lichens, který vznikl jako touha přivést lidstvo k moudrosti a kráse přírody v reakci na hrůzy druhé světové války a samotné umělkyni údajně soužil k meditaci.
Výstava potrvá až do začátku října. Rub Gallery je otevřená vždy od středy do pátku mezi 14:00–18:00 či podle individuální domluvy. O expozici Garden of Eden, jejíž součástí je i rekonstrukce oltáře skupiny spiritistických žen, kterou Klint byla součástí, či projekce filmu o malířce, se víc dočteš zde.