Julian Assange je na svobodě. Stal se hrdinou svobody informací i hrozbou pro bezpečnost USA

Julian Assange se vrátil do Austrálie. Internetový aktivista a novinář byl pět let držen v britském vězení a stíhán Spojenými státy za špionáž s možným trestem až 175 let vězení, a to kvůli masivnímu úniku tajných dokumentů, který inicioval. Nedávno nicméně dosáhl dohody s americkými úřady, přiznal se k porušení zákona o ochraně tajných informací, a teď mu bylo povoleno se navrátit zpět do Austrálie.

Založení WikiLeaks

Assange začal svou kariéru jako novinář a programátor. V roce 2006 založil platformu WikiLeaks, která se orientovala především na zveřejňování utajovaných dokumentů s cílem informovat veřejnost o skrytých informacích, a to v soulasu s přesvědčením, že mají lidé právo vědět, co vlády a korporace dělají a tají.

Server například publikoval čtvrt milionu depeší americké diplomacie. Důvěrnou komunikaci celkem 274 zastupitelských úřadů z let 1966 až 2010 platforma postupně zveřejňovala na internetu.

Úniky informací o americké špionáži i zásahu v Bagdádu

V roce 2010 například WikiLeaks publikovali tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil deset lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. V roce 2012 platforma odtajnila materiály amerického ministerstva obrany, které určovaly pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po 11. září 2001.

V červnu 2015 zase informoval o amerických odposleších francouzských prezidentů a několika francouzských a německých ministrů. V roce 2016 zveřejnil i desítky tisíc e-mailů odcizených z kanceláře kampaně demokratické kandidátky Hillary Clinton a o rok později asi 8 tisíc dokumentů o praktikách americké kybernetické špionáže.

Obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování

První právní problémy potkaly Assange v roce 2010, kdy na něj Švédsko vydalo mezinárodní zatykač kvůli obviněním ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Po jeho zatčení v Londýně a následném propuštění na kauci požádal Assange o azyl na ekvádorském velvyslanectví v Británii, kde strávil celkem sedm let. V roce 2019 byl z velvyslanectví vyhoštěn a následně opět zatčen britskými úřady.

Americká obžaloba týkající se špionáže

V průběhu jeho pobytu na ekvádorském velvyslanectví uvalily na Assange americké úřady žalobu obsahující 18 bodů, z nichž 17 se týkalo špionáže. Obvinění zahrnovala například spiknutí za účelem získání a zveřejnění tajných informací z vládních počítačů.

Spojené státy následně požádaly Británii o vydání Assange, kterému v zemi hrozil trest vězení až 175 let. Britský soud ale rozhodl, že by Assange neměl být do Spojených států vydán, a to na základě posudku o jeho křehkém duševním zdraví a riziku sebevraždy.

Vydání americkým úřadům a návrat do Austrálie

Americké úřady se proti původnímu rozhodnutí odvolaly a nakonec uspěly s nabídkou, že Assange si může odpykat trest v Austrálii. Britský soud proto v dubnu 2022 povolil vydání Assange do USA.

Jednání o extradici začalo letos na jaře, 24. června ale uzavřel Assange s americkými úřady dohodu o vině a trestu, která mu umožňuje být opět na svobodě. Opustil proto Británii a v noci na středu si vyslechl rozsudek na jednom z ostrovů tichomořského souostroví Severní Mariany, které je přidruženým státem Spojených států. Odtamtud už zamířil přímo domů do Austrálie.

Symbol svobody informací nebo hrozba pro národní bezpečnost?

Pro mnohé se stal Julian Assange bojovníkem za transparentnost a symbolem svobody informací. V roce 2022 se za něj postavily mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše, a to včetně deníků The Guardian, The New York Times, Le Monde, El País nebo magazínu Der Spiegel. Zmíněná média tehdy vyzvala americkou vládu, aby obvinění proti Assangeovi stáhla, protože „publikování není zločin“.

Najdou se ale i tací, kteří Assange obviňují z ohrožování národní bezpečnosti Spojených států. Například při zveřejnění e-mailové korespondence Hillary Clinton byly podle CIA dokumenty získány od ruských agentů, což WikiLeaks popíralo. Podle Assangeových odpůrců platforma v tomto ohledu spolupracovala s televizním kanálem RT, který má blízko ke Kremlu, a který spadá pod jeho propagandistickou mašinerii.

Zdroje: ČTK, The Guardian, BBC