Spoluzakladatel WikiLeaks, aktivista a jedna z nejhledanějších osob Interpolu. Poznej příběh muže, který odhalil nejtemnější tajemství amerických i jiných úřadů.
Assange je počítačový programátor australského původu a zakladatel WikiLeaks. Již v mladém věku byl velice schopný a v jednu chvíli se stal součástí skupiny hackerů. Australská policie ho ale pomocí odposlouchávání odhalila a nakonec byl v roce 1994 obviněn z 31 případů hackerství a z jiných souvisejících trestných činů. Byl nucen zaplatit pokutu a za dobré chování byl propuštěn na kauci.
Assange se dostal do povědomí v polovině roku 2010 poté, co WikiLeaks v listopadu téhož roku zveřejnilo americké vojenské deníky z Afghánistánu a Iráku. Od té doby započalo jeho vyšetřování.
WikiLeaks je mezinárodní nezisková organizace, která se zabývá informováním veřejnosti. Vznikla v roce 2006 na Islandu. V roce 2010 web zveřejnil přísně tajné materiály, které šokovaly veřejnost a upozornily americké úřady na nebezpečí, které WikiLeaks představuje pro jejich politickou fasádu.
Odhalené dokumenty obsahovaly tyto informace:
Tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clinton označila zveřejnění informací za "útok na mezinárodní společenství". Dokumenty obsahovaly potvrzení, že USA prováděly tajné údery bezpilotními letouny v Jemenu, podrobnosti o snaze USA získat informace o představitelích OSN, nátlak saúdskoarabské královské rodiny, aby USA udeřily na Írán, a popis Ruska pod vedením Vladimira Putina jako "virtuálního mafiánského státu".
Assange pobýval nějakou dobu v Londýně. Mezitím na něj byl vydán zatykač ve Švédsku za znásilnění a sexuální napadení. Soud rozhodl o jeho vydání do Švédska.
Julian v nouzi vstoupil na ekvádorské velvyslanectí v Londýně, kde si zažádal o azyl a ekvádorské občanství. Julian vždy věřil, že obvinění ze znásilnění je lest, která ho má dostat ze Švédska do USA a potrestat ho za vyzrazení vojenských dokumentů. Požádal o politický azyl na ambasádě a uvedl, že ji neopustí, ani kdyby byla obvinění ze sexuálních deliktů stažena. Ukrýval se tam mezi lety 2012 a 2019.
19. listopadu 2019 byla všechna obvinění ze znásilnění stažena. V té době už USA začaly vyšetřovat únik dokumentů týkajících se válek v Iráku a Afghánistánu. Stopy důkazů je dovedly k Julianovi, na kterého vydaly příkaz k vydání do USA. K jeho nalezení se připojil i Interpol. V té době se také začaly zhoršovat Julianovy vztahy s ekvádorským velvyslanectvím, které ho chtělo vyhodit.
Ekvádorští velvyslanci dovolili policii, aby vstoupila na ambasádu a Juliana zatkla. Řekli, že Julian po svém neustálém vměšování se do politiky USA ohrozil vztahy jejich velvyslanectví s touto zemí. Po vystěhování byl dohnán k odpovědnosti za nedodržení kauce a poslán do vězení Belmarsh. Současně mu bylo odebráno ekvádorské občanství.
Na základě svého vyšetřování obvinily USA Juliana ze 17 případů špionáže a jednoho případu zneužití technologií společně s Chelsea Manning , bývalou důstojnicí americké armádní rozvědky. Dostala trest 35 let vězení, který však Barack Obama snížil na sedm let.
Redaktoři novin, včetně deníků The Washington Post a The New York Times, a organizace zabývající se svobodou tisku obvinění Assange kritizovali a označili ho za útok na první dodatek ústavy Spojených států, který zaručuje svobodu tisku.
V březnu 2022 Nejvyšší soud Spojeného království zamítl Assangeovo odvolání. Od dubna 2019 je Julian vězněn v londýnské věznici Belmarsh s maximální ostrahou. Dokonce se tam i oženil.
Podle právníků hrozí Julianu Assangeovi v případě odsouzení ve Spojených státech nejméně 175 let vězení. Americké úřady ho však ujistily, že trest se bude pohybovat mezi čtyřmi a šesti lety.
Zdá se, že Julian platí vysokou cenu za to, že dal hlas ostatním, aby upozornili na skrytá zvěrstva lidí s mocí. Přestože čelí jedné výzvě za druhou, odmítá se vzdát a pokračuje v boji za pravdu.
O roku jeho života a webu WikiLeaks byl natočen i film. Dramatický thriller založený na skutečných událostech odhaluje průběh uveřejňování podvodů americké vlády. Juliana ve filmu ztvárňuje Benedict Cumberbatch.