Jestli je to fakt neonácek, měl by dostat cenu za herectví, říká volič Filipa Turka. Proč má nový europoslanec mezi mladými voliči takový úspěch?

Zrodila se hvězda. A není jí nikdo jiný než Filip Turek, nově zvolený europoslanec za koalici Přísaha a Motoristé, sběratel historických automobilů, milovník spalovacích motorů, kritik Green Dealu a podle některých i příznivec neonacistické ideologie. A v neposlední řadě je to také člověk, jehož maskulinní vystupování připomíná familiárního misogyna Andrewa Tatea a jehož ostré, kontroverzní a konzervativní názory mu zajistily širokou podporu mezi mladými lidmi – především muži.

Zpolitizovaná vášeň pro auta a spalovací motory

Osmatřicetiletý Filip Turek je bývalým automobilovým závodníkem a sběratelem historických aut. Studoval obchodní a evropské právo a později na University College Prague také mezinárodní a diplomatická studia. Turek se účastnil formulových závodů v nižších kategoriích a v současnosti vlastní renovační dílnu specializující se na vozy Jaguar a Aston Martin. Zároveň radí při koupi investičních vozů a šéfuje svým spolkům Jaguar klub ČR a Aston Martin klub ČR.

Právě jeho láska k autům mu vynesla popularitu mezi dalšími českými nadšenci. Ačkoliv politikem před letošním červnem nikdy nebyl, zapsal se do povědomí veřejnosti jako automobilový závodník, odborník i influencer. To potvrzuje i jeden z jeho mladých voličů, který Turka zaregistroval ještě před tím, než oznámil svou kandidaturu do Evropského parlamentu. „Vnímám ho od jeho vystupování na VOX TV, takže už to budou tak 2 roky,“ říká jednadvacetiletý volič Lukáš pro HeyFomo. Právě na VOX TV Turek pravidelně vystupuje jako host i jako moderátor.

Kromě aut je Turek známý také svou přízní vůči spalovacím motorům. Právě z nich si vytvořil velkou část volebního programu, když rázně odsuzoval plány Evropské unie spalovací motory omezit. Od roku 2035 by totiž neměla být v EU registrována žádná nová vozidla s konvenčními benzinovými nebo naftovými motory, proti čemuž Turek v kampani vystupoval.

Právě v tomto tematickém směru předpokládá Turkovu politickou participaci i jeho voličstvo. „Podle kampaně nejvíc samozřejmě očekávám zrušení zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory,“ uvádí volič Lukáš. Taková změna je ale jen málo pravděpodobná – musela by se pro ni v Evropském parlamentu vyslovit většina.

Green Deal nechceme, migrace není náš problém

Ve své předvolební kampani vystupoval Filip Turek jak proti přijetí eura, tak proti Green Dealu, který podle něj není jen ochranou přírody, ale spíše zdaněním všeho. „Jsou to velký zásahy do průmyslu,“ uvedl Turek pro HeyFomo při Megadebatě Jana Špačka. To jde také ruku v ruce s jeho lobby proti omezení spalovacích motorů.

Turek se zároveň vymezil i proti společné migrační politice, kterou Evropská unie v květnu po mnoha letech vyjednala, a to s cílem adekvátně a lidsky reagovat na migraci do EU. „My neneseme historickou zodpovědnost ani za kolonialismus, ani za špatnou sociální politiku Německa. Myslím, že bychom měli odmítat migrační pakt a řešit migrační politiku sami po vlastní ose,“ odpověděl na dotaz HeyFomo, zda podporuje společnou migrační politiku.

Inklinace k neonacistické ideologii -zanedbatelná maličkost?

V závěru kampaně čelil Turek kritice kvůli jeho domnělé inklinaci k neonacistické ideologii. Zveřejněny byly totiž fotografie, na kterých je zachycen se svícnem s nacistickým symbolem nebo třeba se zdviženou pravicí připomínající nacistické hajlování z okénka automobilu. Dohledány byly také Turkovy facebookové statusy a komentáře, ve kterých nynější europoslanec zmiňuje například se symbolické číslo 88 nebo zmiňuje „zlatého tatíčka Hitlera“. Turek je ale také známý svou podporou řecké neonacistické strany Zlatý úsvit, což v poslední době odmítal, ačkoliv jeho propojení jasně naznačovaly dřívější příspěvky na sociálních sítích.

„O Zlatém úsvitu nevím, co si mám myslet. Na Facebooku jsou ty posty smazaný a sám vím, že takovej post vytvořím za chvilku v malování, takže jejich pravost já ze svý pozice nemůžu ověřit,“ myslí si jeho volič Lukáš a zároveň zpochybňuje, že by byl Turek neonacista. „Jelikož jsem ho poslouchal fakt dlouho, jak v reálném čase, tak v době, kdy ho registruju, tak jestli to fakt je neonácek, tak by mu všechny filmové agentury měly dát cenu za herectví,“ dodává.

Debatu o jeho vztahu k neonacismu označil Turek za dehonestující kampaň a následně si z celé situace dělal srandu, jako by se jednalo o zanedbatelnou maličkost. A možná to maličkost pro jeho voličstvo opravdu byla – ve volbách získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů, zakroužkovalo ho 152 196 lidí.

Politický influencer, který je vidět

Velkou výhodou Filipa Turka byla během kampaně bezpochyby jeho schopnost vystupovat na sociálních sítích a dostat se tak do povědomí mladého voličstva, čímž se odlišil od většiny svých protivníků. Na TikToku má v současné chvíli téměř 40 tisíc followers, na Instagramu dokonce necelých 200 tisíc.

„Mezi politickými kariéristy a suchopárnými byrokraty byl obyčejně více vidět, protože umí fungovat i jako celebrita i mimo úzké pole politiky (a má vybudovaný dosah prostřednictvím sociálních médií). To není moc překvapivý výsledek. Sílu dosahu různých youtuberů či influencerů jsme viděli i v minulých volbách do Evropského parlamentu nebo v ostatních zemích Evropy,“ vysvětluje pro HeyFomo doktor Martin Šimon z oddělení Lokálních a regionálních studií Sociologického ústavu AV ČR.

Že oslovil především voličstvo a podporovatelstvo z generace Z bylo patrné nejen z jeho veřejných předvolebních meetingů, kterých se mnoho mladých lidí účastnilo, ale také z výsledků studentských voleb. Ty probíhaly na 265 českých středních školách a bylo v nich odevzdáno na 22 880 hlasovacích lístků. Ačkoliv na gymnáziích získala nejvíce hlasů koalice SPOLU, na učilištích měla jasnou převahu právě Přísaha a Motoristé. V celkovém hodnocení se pak umístila druhá, jen necelý procentní bod za SPOLU.

Právě Turkovo nepolitické vystupování na sociálních sítích mnoho mladých lidí zaujalo. „Není to politik, teda zatím nebyl. A jako nepolitik své názory prezentoval na internetu bez politického filtru a strategií. Tedy je podle mě víc transparentní, než ti, kteří své názory mění, jak se jim to zrovna hodí,“ říká Lukáš. Podle Šimona Turkovi hrálo také do karet to, že jsou volby do Evropského parlamentu druhořadou záležitostí. „Všechny tradiční strany a hnutí k nim přistoupily velmi vlažně, měly slabé kampaně a kandidáty bez znalostí jazyků,“ míní sociolog.

Fenomén Filipa Turka jako součást širšího trendu konzervativních mužů

S ohledem na Turkovo vystupování, názorové směřování a širokou voličskou základnu je nemožné si nevzpomenout na nedávný průzkum Financial Times, podle kterého se mladí muži stávají čím dál konzervativnějšími, a to narozdíl od žen, které jsou naopak liberálnější než dříve. Fenomén je spojován také s osobami Andrewa Tatea a Taylor Swift, z nichž každý je ve své genderové skupině do určité míry populární a reprezentuje právě ten či onen myšlenkový směr.

„Co se týče kohorty 15-29 u nás, muži více než ženy odmítají imigraci, adopci dětí stejnopohlavními páry a změnu klimatu jako výsledek lidské činnosti. Mírou sympatií k autokratickým silným lídrům se od žen neliší, k nim tíhnou spíše muži mezi 45 až 59 lety,“ vysvětluje doktorka Klára Plecitá ze Sociologického ústavu AV ČR. Alespoň v názorovém ohledu je tedy možné spojit osobu Filipa Turka s trendem, který popisuje myšlenkové směřování mladých mužů. Ti se stávají čím dál konzervativnějšími a v klíčových otázkách v pohledu na svět se tak začíná generace Z silně polarizovat.

Otázkou je, jak se svou pozicí v Bruselu i na sociálních sítích naloží Filip Turek teď. „Myslím, že může hrát i politicky významnější roli, než je poslanec Evropského parlamentu,“ míní Martin Šimon.