Ruský prezident a diktátor Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Mezinárodně neuznaná Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblast dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny.
Ruský diktátor Vladimir Putin oznámil anexi celkem čtyř východoukrajinských oblastí – Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky, Záporožské oblasti a Chersonské oblasti. První dvě zmíněné republiky vyhlásily už v roce 2014 svou nezávislost, tu ale Kyjev ani další západní země neuznaly. Co se Záporožské a Chersonské oblasti týče, ruská armáda má momentálně pod kontrolou asi polovinu jejich území a do regionu dosadila proruské vůdce.
Ze strany Putina se nejedná o nečekaný krok, napětí ve zmíněných regionech panuje už od roku 2014, kdy válka na Ukrajině anexí Krymu de facto začala.
Nový šéf autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov tehdy oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti a požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc. Ruský parlament následně schválil Putinův záměr nasadit na Ukrajině vojáky, což Kreml zdůvodnil potřebou chránit životy Rusů. Připojení k Rusku schválili poté obyvatelé Krymu v referendu. Ruská armáda tak převzala nad poloostrovem kontrolu a ten se po 60 letech opět stal součástí Ruska.
Jen měsíc po anexi Krymu diktátorem Putinem tak vypukly v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny demonstrace proruských radikálů. Ty pak přerostly v potyčky s policií a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, které Moskva podporovala. I přestože bylo od počátku konfliktu několikrát vyhlášeno příměří, ozbrojené střety nadále na východě Ukrajiny v menší míře pokračovaly. Od roku 2014 až do počátku ruské invaze na Ukrajinu tak v jihovýchodním regionu zemřelo až 15 tisíc lidí.
Separatistickými republikami a jejich nezávislostí letošní Putinova invaze přitom začala. Jen tři dny před vyhlášením speciální vojenské operace uznal Putin nezávislost obou proruských republik na Donbasu, a ruské ministerstvo zahraničí tak s oběma oblastmi navázalo diplomatické styky.
Ukrajina v čele s Volodymyrem Zelenským prohlásila, že bude o vyhnání ruské armády ze svého východního území usilovat bez ohledu na to, zda ho Kreml považuje za ruské. Prezident Zelenský navíc obratem po Putinově rozhodnutí oznámil, že Ukrajina zažádá o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance.
Západ se ve svých reakcích drží stejného narativu, ruskou anexi východoukrajinských území neuznává a oblasti bude nadále považovat za ukrajinské. Dá se navíc očekávat, že Evropská unie i Spojené státy uvalí na ruské činitele nové a vyšší sankce.
Kreml si dává záležet na dodržování ruských právních formalit, aby dodal anexi pozlátko legitimity. Pokud se proces bude řídit šablonou stanovenou v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, předloží Putin ruskému parlamentu návrh zákona s návrhem rozšířit hranice země. Ústavní soud pak návrh přezkoumá a obě komory o něm budou hlasovat. Dá se nicméně předpovídat, jak případné hlasování dopadne – všichni členové parlamentu jsou Putinovi loajální. Jakmile parlament rozhodne, podepíše Putin zákon o přistoupení a nové území si tak bude plně nárokovat.