Jak skončí válka na Ukrajině? Tohle je 5 možných scénářů

Rychlá válka

Podle tohoto scénáře bude Rusko více eskalovat svou vojenskou operaci. Celé území Ukrajiny se ocitne pod mnohem větší palbou raket a dělostřelectva. Ruské letectvo – které doposud hrálo v boji podřadnou roli – zahájí ničivé nálety. "Ukrajinou se budou šířit masivní kybernetické útoky, které se zaměří na klíčovou národní infrastrukturu. Dodávky energie a komunikační sítě budou přerušeny. Zemřou tisíce civilistů. Navzdory statečnému odporu se Kyjev během několika dní vzdá. Ukrajinskou vládu nahradí promoskevská vláda," nastínil možný scénář diplomatický zpravodaj James Landen pro BBC.

Tento scénář je v současné situaci ale zatím ten nejméně pravděpodobný, jelikož podle informací Pentagonu má Rusko na Ukrajině už přes 90 % armády určené k boji. Dopravit další jednotky by trvalo týdny. Zprávy britského ministerstva obrany navíc dlouhodobě informují o tom, že Rusku postup na Ukrajině nejde tak, jak se očekávalo. Okupační síly se potýkají s velkými ztrátami a chabou morálkou.

Vleklá válka

Pravděpodobnější je, že se z celé situace vyvine vleklá válka. Ruské síly uvízly, brzdí je nízká morálka, špatná logistika a nešikovné vedení. Ruským silám trvá déle, než zajistí velká města, jako je Kyjev, jehož obránci se tvrdě brání. Pokud se okupační síly dostanou až ke Kyjevu, bude následovat dlouhé oblehání, které může trvat i měsíce.

„Pokud se ruským jednotkám podaří ovládnout některá města, budou mít problém udržet si nad nimi kontrolu. Rusko totiž nejspíše nemůže poskytnout dostatek vojáků na ovládnutí tak obří země. Ukrajinci se navíc nechtějí vzdát, a tak bude Rusko stále narážet na odpor z jejich strany. Západ bude dál poskytovat zbraně a střelivo. A pak, možná po mnoha letech, s možná novým vedením v Moskvě, ruské síly nakonec opustí Ukrajinu, zničené a zkrvavené, stejně jako jejich předchůdci opustili Afghánistán v roce 1989 po desetiletí bojů proti islamistickým povstalcům,“ vysvětlil Landen.

Válka v celé Evropě

Stále tu existuje riziko, že by se válka mohla rozšířit dál do Evropy. Vladimir Putin by se mohl snažit získat zpět části bývalého ruského impéria vysláním armády do bývalých sovětských republik, jako je Moldávie a Gruzie, které nejsou součástí NATO. Existuje tu i možnost, že by Putin mohl dodávky západních zbraní na Ukrajinu považovat za akt agrese a napadnout pobaltské státy, které jsou členy NATO (třeba Litvu).

Tento krok by byl ale velmi nebezpečný a riskoval by válku s NATO, informuje BBC. Podle článku 5 NATO je totiž útok na jednoho člena aliance útokem na všechny. Putin by tento krok mohl riskovat, kdyby si myslel, že je to jediný způsob, jak zachránit své vedení. "Všeobecně se ví, že Putin je schopný porušit veškeré mezinárodní normy. Stejnou logiku lze aplikovat i na jaderné zbraně," tvrdí diplomatický zpravodaj.

Putin na začátku války oznámil, že rozkázal připravit jaderné zbraně do nejvyšší pohotovosti. Většina analytiků ale pochybuje, že to znamená, že jejich použití je pravděpodobné nebo bezprostřední. Podle nich to byla jen připomínka, že ruská doktrína umožňuje možné použití taktických jaderných zbraní na bojišti. Stejného názoru je i bývalý ministr zahraničí Ruska Andrei Koryzev, který Putina zná velmi dobře. Je názoru, že jeho chování je racionální a žádné riziko jaderného konfliktu nehrozí.

Diplomatické řešení

„Teď mluví zbraně, ale cesta dialogu musí zůstat vždy otevřená,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres. O dialog se snaží v momentální situaci skoro celý svět. Francouzský prezident Macron už několikrát telefonicky mluvil s Putinem. Ukrajinští a ruští diplomaté se už několikrát sešli při společném jednání, i když zatím bez většího pokroku. Do vyjednávání se zapojila i Čína, která se vyjádřila tak, že pošle Ukrajině humanitární pomoc a že doufá, že se spor brzy vyřeší.

Putin i přesto nadále tvrdí, že je ochotný na příměří přistoupit pouze v případě, že Ukrajina splní veškeré jeho požadavky. Jak by tedy diplomatické řešení mohlo vypadat?

"Zvažte tento scénář. Válka dopadá pro Rusko špatně. Moskvu začínají zneklidňovat sankce. Odpor roste, jak se vaky na těla vracejí domů. Putinovi dochází, že si ukousl víc, než dokáže rozkousat. Soudí, že pokračování války může být pro jeho vedení větší hrozbou než ponížení z jejího ukončení. Čína zasahuje, vyvíjí tlak na Moskvu ke kompromisu a varuje, že nebude kupovat ruskou ropu a plyn, pokud nedojde k deeskalaci. Takže Putin začíná hledat cestu ven. Mezitím ukrajinské úřady vidí pokračující ničení své země a dochází k závěru, že politický kompromis může být lepší než takové ničivé ztráty na životech. Takže diplomaté se zapojí a dohoda je uzavřena. Ukrajina, řekněme, přijímá ruskou suverenitu nad Krymem a částmi Donbasu. Putin na oplátku akceptuje ukrajinskou nezávislost a její právo na prohlubování vazeb s Evropou. Scénář se sice zdá nepravděpodobný, ale není nemožný," myslí si Landen.

Pád Putina

A jak to bude s Putinem? Je připraven na prohru jak na domácím, tak globálním hřišti? Sám dlouhodobě tvrdí, že je připraven na cokoliv, ale je to opravdu tak? Profesor Lawrence Freedman, emeritní profesor válečných studií na Kings College v Londýně, tento týden napsal: "Nyní je stejně pravděpodobné, že v Moskvě dojde ke změně režimu jako dříve v Kyjevě."

Je totiž pravdou, že Putin aktuálně vede katastrofální válku. Zemřely už tisíce ruských vojáků. Ekonomické sankce tvrdě dopadají na ruský režim. Putin taky ztrácí podporu veřejnosti. Jen od začátku konfliktu bylo v Rusku zadrženo na demonstracích proti válce několik tisíc lidí. Podle některých zpravodajských agentur jsou dokonce věznice v Rusku už přeplněné. Může se tak stát, že se nakonec dost členů vojenské, politické a ekonomické elity obrátí proti němu. Putin si toho je očividně vědom, jelikož si nepouští nikoho blízko k tělu. Tento scénář ale záleží pouze na samotných Rusech.