Květen je měsíc duševního zdraví a jedna z věcí, které během něj můžeme dělat, je přitáhnout pozornost na nejrůznější mental health témata - třeba na to, jak vůbec můžeš poznat, jestli náhodou i ty nepotřebuješ psychickou pomoc.
Rozpoznat, kdy jenom máme složitější období nebo jsme nenaladění, od stavu, kdy nám už opravdu není psychicky dobře, není vždycky easy. Spousta lidí ti taky z osobní zkušenosti možná řekne, že jim to trvalo poměrně dlouho a byla v tom spousta second guessing. Ne vždycky totiž za našimi problémy stojí nějaký velký a konkrétní trigger, často se jedná o postupný propad, který se dá asi nejlíp přirovnat k analogii s žábami v hrnci.
Jak takový propad může vypadat?
Tyhle změny se můžou dít každému, nálady kolísají a je to v pořádku, ale pokud to trvá delší dobu (měsíce) a nelepší se to, je to známka, že se ti něco děje. V takové chvíli bys na to neměl*a být sám*a a možná je čas hledat podporu.
Říct si o pomoc je ale v pořádku kdykoliv, nemusíš čekat, až to bude opravdu zlé. Žádný problém není moc malý a pečovat o své duševní zdraví bychom měli preventivně a pravidelně.
Trust me, I've been there. Připustit si ty první myšlenky není jednoduché a říct někomu poprvé, jak se cítíš, je skoro impossible. Ale všechno je to o baby steps. Můžeš začít třeba tím, že se vypíšeš do deníčku, aby sis urovnal*a myšlenky nebo si popovídáš s někým blízkým.
Svěřovat se okolí ale nemusí být podle Anety Brunerové z Nevypusť duši vůbec snadné: „Svěřit se blízkému chce odvahu a správné načasování. Obsah nebo slova, která použiju, tak důležitá nejsou. Je fajn tedy přemýšlet nad tím, jak mohu získat odvahu k důvěrnému rozhovoru a jak dát druhému prostor pro to, aby měl prostor mi čas věnovat.“ Možnosti máš ale i jinde - třeba online poradny, telefonní linky či krizová centra a terapie.