Gen Z v práci: Jak se pracuje mladým absolventům a absolventkám a je pravda, že jsme líní?

We're not lazy, we just want better things

Často o generaci Z uslyšíš, že je líná, práce ji nezajímá, má vysoké nároky a nikde nevydrží. Není to ale úplně pravda. Průzkumy totiž říkají, že o práci máme zájem (podle výzkumu VŠE považuje 67,6 % zástupců a zástupkyň Gen Z práci za velmi důležitou), ale očekáváme jiné pracovní podmínky než generace před námi a máme odlišné hodnoty, které podle 88 % z nás ovlivnil svět a události, ve kterých jsme vyrůstali (třeba pandemie).

Od zaměstnání chceme kromě finančního ohodnocení taky smysluplnost, stabilitu, možnost růstu a příjemné přátelské prostředí. Aby práce dávala smysl, je důležité pro 73 % českých Gen Z, což dokonce převyšuje globální průměr. Ženy taky kladou větší důraz na tým a růst, muži zase na stabilitu. Jednoduše řečeno, nechceme chodit do práce, jenom abychom tam chodili, ale čekáme od toho něco víc.

V některých sektorech pro Gen Z navíc není nutně dealbreaker ani stres. Podle průzkumu Asociace PR agentur (APRA) mladí lidé v PR oblasti jednak často dobře odhadují, jak náročná může práce v oboru být (74 % respondentů*ek očekávalo, že bude práce mentálně náročná, stejný počet pak to, že bude stresující), ale taky stres berou jako běžnou součást práce. Nicméně, pokud je dlouhodobý, tak by pro ně mohl být důvodem, proč ze zaměstnání odejít.

Z průzkumu taky vyšlo, že mladé lidi motivuje celková pestrost a kreativita práce (67 % dotazovaných), ale taky zajímaví klienti, s čímž se ztotožnilo 76 % respondentů a respondentek. Pro nastupující generaci PR profesionálů*ek je pak v pracovním prostředí důležitý respekt a otevřenost, konstruktivní feedback, podpora od nadřízených a jasná vidina kariérního posunu, což odpovídá plošnějším průzkumům.

Co na to zaměstnavatelé?

Ne vždycky se ale to, co chceme my a co se chce od nás, potkává. Gen Z má obecně výhodu ve své digitální zručnosti, je dost kreativní a poměrně flexibilní, ale už má problém s rutinou a tradičními postupy. Od firem taky očekáváme značnou flexibilitu a work-life balance, což může být pro zaměstnavatele někdy problém, právě i kvůli jejich zajetým postupům.

Podle některých průzkumů na tom Gen Z není v očích zaměstnavatelů úplně růžově. Z amerického reportu od společnosti Intelligent z roku 2024 vyplývá, že tři čtvrtě firem nebylo s mladými absolventy spokojeno, víc než polovina firem najaté absolventy propustila a 1 z 8 náborových manažerů uvedlo, že se bude při náboru nových lidí čerstvým Gen Z absolventům vyhýbat. Ouch.

Nejčastější problém byl pro firmy nedostatek motivace a profesionality ze strany Gen Z a špatné komunikační dovednosti. Podle manažerů neumíme udržet oční kontakt, nedodržujeme dress code a nejsme na práci připravení. Téměř 80 % manažerů pak uvedlo, že se zaměstnanci*kyněmi museli pracovat na zlepšení jejich výkonů. To jde ale ruku v ruce s faktem, že v zaměstnání hledáme smysl a když ho nemáme, naše motivace výrazně klesá.

Jak jsme na tom na trhu práce?

Na českém trhu práce je ale po absolventech pořád poptávka, i když je to trochu komplikované. Česko má v rámci EU nejnižší nezaměstnanost - v roce 2024 to bylo 2,6 %, nicméně ekonomická aktivita mladých ve věku 15 až 24 let byla výrazně pod průměrem Evropské unie (27 % u nás oproti 41 % v EU).

Podle údajů Eurostatu bylo v roce 2023 v EU zaměstnáno 83,5 % čerstvých absolventů*ek a vysokoškoláci měli vyšší zaměstnanost než lidi se středním vzděláním (87,7 % oproti 78,1 %), což je v kontextu Česka zajímavé, protože máme vysokoškoláků poměrně málo.

A co nám v hledání zaměstnání nejčastěji překáží? Praxe. Všichni ji po nás chtějí, ale nikdo nám ji moc nechce dát. Absolventi tak mají největší problém s úbytkem juniorních pozic, a to takových, které jsou opravdu určené pro lidi, kteří akorát odešli ze školy a mají minimum zkušeností (ne „juniorské“ pozice, kde po tobě chtějí tři roky praxe ve firmě). V roce 2025 bylo pro mladé absolventy dostupných zhruba 15 tisíc pracovních pozic, což je asi 16 % všech tehdejších nabídek, ale v porovnání s tím byl v roce 2024 podíl absolventských pozic téměř 19 %.  

Roli v tom může hrát i AI. Řada absolventů začíná na administrativních pozicích, práci s daty nebo jednoduché komunikaci - tedy na věcech, které teď často firmy nahrazují umělou inteligencí.

Měníme práce, abychom se našli, ale firmy si nás mohou udržet

S generací Z se často spojuje termín job hopping aka časté změny zaměstnání. Podle reportu od firmy Randstad vydržíme na jednom pracovišti v průměru rok a pak odcházíme jinam. Z části je to samozřejmě na nás a na tom, jak se rozhodujeme, ale pokud si firmy chtějí mladé lidi udržet, měly by je motivovat, aby zůstali.

Pomoc s nedostatečnou praxí je jedna věc, další je třeba dostatek financí (které podle průzkumu APRA do jisté míry kompenzují stres), příležitosti ke sebevzdělávání, sportu nebo udržení příjemných vztahů v pracovním prostředí. V dotazníku APRA například 78 % dotazovaných uvedlo nepříjemné vztahy na pracovišti jako hlavní důvod odchodu ze zaměstnání.

Ze stejného průzkumu zaměřeného na oblast PR vyplývá, že firmy by se měly „zaměřit na vzdělávání, kreativitu a mentální zdraví.“ Cílem je motivovat mladé talenty v oboru, aby v něm vytrvali a chtěli se posouvat a k tomu od zaměstnavatelů potřebují „odpovídající zázemí, perspektivu kariérního růstu a profesní příležitosti, které jsou pro ně smysluplné.“ 

Actually, we would love to have a job, thank you

Podtrženo, sečteno, nemáme to úplně jednoduché a očividně to ani zaměstnavatelé nemají jednoduché s námi. Posun v technologiích, a umělé inteligenci především, mění strukturu pracovních pozic a přizpůsobit se tomu musí jak firmy, tak my. Gen Z zároveň přináší úplně jiné zásady do pracovní kultury a od své práce chce odlišné věci než předchozí generace. Otázka tak je, jak se všechny tyhle protikladné vlivy skloubí a who will win - Gen Z nebo job market.