Přihlášení se k heyfomo
Svět není na jedno použití.
A Gen Z to ví
Žijeme ve světě, kterému stále dominuje tzv. throwaway culture. Koupíš věc. Použiješ ji. Už se ti nelíbí nebo se rozbila? Easy - vyhodíš a koupíš novou. Tahle kultura sází na krátkou životnost produktů, které nejsou navržené k opravám, ale k nahrazení. Zároveň se ale začíná dít něco jiného. Ne dramatická změna, spíš pozvolný posun v myšlení. A právě tady se na scéně objevuje Gen Z.
Ještě před érou overnight shippingu a fast fashion nebyly věci navržené jako spotřební zboží na pár nošení. Produkty se vyráběly tak, aby vydržely roky. Když se něco pokazilo, prostě se to opravilo. Proto máš nejspíš i ty doma něco po rodičích nebo prarodičích, co přežilo víc generací než jeden trend na TikToku. V mém případě je to retro tričko po mámě, které pokaždé, když ho vytáhnu ven, sklízí víc komplimentů než cokoliv, co jsem si kdy koupila.
Dneska je to ale jinak. Fast fashion a levná masová výroba změnily tempo. A přesně tady začíná problém throwaway culture. Kultura, která stojí na rychlém nahrazování věcí místo jejich opravování a reusable používání.
Udržitelnost jako praktická dovednost
Gen Z ale tuhle kulturu nepřijímá jen tak. Ne proto, že by chtěla zachraňovat planetu za každou cenu, ale proto, že v ekonomice a v době, ve které vyrůstá, dává větší smysl přemýšlet jinak. Ať už kvůli planetě, penězům, dostupnosti a nebo z toho důvodu, že chtějí věci používat déle a přemýšlet nad tím, jak s nimi zachází.
Boomers dospívali v období poválečné ekonomické expanze. Jednorázovost se tehdy prodávala jako pohodlí a pokrok. Mít víc znamenalo mít se líp. Větší domy, víc věcí, nová auta. A odpad, který se „nějak“ vyřešil. Gen Z vyrůstá v úplně jiném světě. Ve světě, kde už je jasné, že pohodlí má svou cenu.
Výzkumy zaměřené na spotřební chování Gen Z ukazují, že mladí lidé nepřistupují k udržitelnosti primárně jako k morálnímu postoji, ale spíš jako k praktickému rozhodování v každodenním životě.
Udržitelnost se postupně posouvá od otázky „co si koupím“ k tomu, jak dlouho to dokážu používat, opravit nebo znovu využít. Podle výzkumů udržitelné chování dnes nezahrnuje jen nákup „eko“ produktů, ale hlavně péči o věci, jejich opravování a opětovné používání.
Gen Z aka generace skilled opravářů
Tento posun je vidět i v praxi. Výzkum společnosti Penneys Ireland ukázal, že Gen Z opravuje oblečení častěji než jakákoliv jiná generace. Až 77 % mladých lidí si své oblečení opravuje, zatímco u starších generací jsou tato čísla výrazně nižší.
Proč to dělají? Chtějí ušetřit peníze, snížit odpad a naučit se nové dovednosti. Oprava už není výjimka, ale normální krok před tím, než se něco definitivně vyhodí. A nejde jen o oblečení. Stejná logika se postupně přelévá i do každodenních produktů.
Na vlně oprav se nese i nová iniciativa Philips Fixables, která se snaží inspirovat k tomu opravovat, místo vyhazovat. Rozbila se ti nějaká součástka produktu od Philips? Už není potřeba složitě řešit opravu nebo produkt přinejhorším vyhazovat, protože si můžeš náhradní díl jednoduše vytisknout ve 3D tiskárně. Stačí si stáhnout soubor k tisku a vytisknout náhradní díl na libovolné 3D tiskárně. Místo vyhazování tak celý produkt dál funguje, jen s novým dílem. Easy as that.
Secondhandy, marketplace a věci z druhé ruky
Oblečení ze secondhandů a věci z druhé ruky už dávno nejsou nouzovka ve stylu „nemám na nové“. Naopak. Pro Gen Z je to chytrý a často preferovaný způsob, jak se dostat k věcem, které něco vydrží, nestojí majlant a dávají smysl i z hlediska dopadu na planetu. Gen Z a jedna z jejich nejoblíbenějších aktivit? Thriftění. Ať už ve tři ráno scrolluješ na Vinted, prohrabuješ se sekáčem, lovíš cute hrnečky s kočičkama ve starožitnictví nebo projíždíš Facebook Marketplace.
Nejde jen o šetření peněz. Secondhand a resale jsou dnes způsobem, jak vyjádřit svůj styl a identitu. Navíc podle mě nejde jen o pořízení dané věci, ale o ten proces samotný. Já i moji kamarádi máme vždycky největší radost z nábytku a oblečení, které jsme našli v sekáči nebo na bazaru. A další plus? Tyhle věci s příběhem mají v sobě mnohem větší kouzlo než ty, které má úplně každý. A navíc ti poděkuje i tvoje peněženka.
Nové neznamená lepší
Nejde o to vlastnit co nejvíc. Jde o to udržet věci v provozu déle, než se od nich čeká. Mikina, co přežila tři majitele. Skříň z bazaru, která má víc charakteru než půlka showroomu. A radost z objevu, která často zahřeje u srdce mnohem víc než kliknutí na „koupit“.
Možná to není žádná velká změna, spíš soubor malých návyků, které dávají smysl v realitě dnešního světa. A právě takhle Gen Z ukazuje, že vztah k věcem nemusí končit ve chvíli, kdy přestanou být „nové“.