„Policií se nenecháváme odradit, pohání nás hněv a pocit nespravedlnosti.“ Gen Z v Gruzii protestuje proti kontroverznímu zákonu

V Gruzii se dlouhodobě konají rozsáhlé protesty proti zákonu o zahraničním vlivu. Ten vyžaduje, aby organizace s více než pětinou financování ze zahraničí byly registrovány jako organizace nesoucí zájmy cizí moci. Tento zákon, označovaný kritiky jako ruský zákon, vyvolal obavy, že by mohl napodobit opatření v Rusku, která potlačila opozici a omezila nezávislá média.

Gruzínský parlament návrh zákona před dvěma týdny ve druhém čtení schválil, kvůli čemuž vyrazily do ulic jeho odpůrci a odpůrkyně. Jejich nesouhlas byl však záhy potlačen policií, která v hlavním městě Tbilisi použila k rozehnání demonstrujících vodní děla a slzný plyn – a to aniž by bylo občanské shromáždění jakkoliv násilné.

Ve stínu geopolitických událostí a především pak války na Ukrajině se v Gruzii čím dál více hlásí o slovo proruská vláda, což vyvolává obavy o demokracii a svobodu projevu v zemi. Do čela protestů se proto vedle starších generací postavili zejména také mladí lidé, kteří se chtějí vzdálit od Ruska a naopak přiblížit k Evropské unii.

„Žene nás společné úsilí, aby se naše země přizpůsobila evropským hodnotám, a ne aby ji ovlivňovalo Rusko. Přestože máme přes den nabitý program ve škole nebo v práci, mnozí z nás tráví večery účastí na protestech před budovou parlamentu. Tyto protesty neorganizují politické strany, ale běžní občané jako my, kteří ke koordinaci svého úsilí využívají kanály sociálních médií a aktivistické skupiny. Scházíme se na různých místech setkání, poháněni společným odhodláním bránit evropskou budoucnost naší země,“ říká pro HeyFomo mladá Gruzínka Salome Gasviani, která se protestů pravidelně účastní.

Generace Z nyní v Gruzii sehrává klíčovou roli. Jak zmínila Salome, mladí lidé organizují například dobrovolnické skupiny a šíří povědomí o protestech na sociálních sítích. Distribuují také vodu, potraviny, nouzové zásoby a první pomoc. Na sociálních sítích navíc vedou kampaně o tom, jak zůstat v bezpečí během policejních zásahů, a pomáhají protestujícím mimo město s cestováním a ubytováním.

„Kromě účasti na protestech se zapojujeme i do dalších forem aktivismu, jako jsou petice a mediální osvěta, abychom vyjádřili svůj nesouhlas s kroky vlády. Naše cíle přesahují pouhé odmítnutí zákona o „zahraničních agentech“; snažíme se také bránit ruskému vlivu v Gruzii a prosazovat demokratickou budoucnost. Přestože čelíme násilí a zastrašování ze strany policie, nenecháváme se odradit. Naopak, pohání nás hněv a pocit nespravedlnosti, což vede k masové účasti na demonstracích. Je zřejmé, že hnutí je významné, protože se k němu připojily tisíce lidí. Tato rozsáhlá mobilizace odráží hluboce zakořeněnou nespokojenost s vládní politikou a odhodlání dosáhnout změny,“ vysvětluje Salome.

Nejedná se přitom o první protesty, které se v zemi proti kontroverznímu zákonu konají. Desetitisíce lidí vyrazily do ulic už loni na jaře, když gruzínská vláda zákon poprvé představila. V reakci na demonstrace se nicméně rozhodla ho odložit. „K podobným protestům došlo i v loňském roce, kdy se vláda pokusila předložit návrh zákona o zahraničních agentech. V reakci na široký odpor nakonec návrh zákona stáhla a slíbila, že se k němu nebude vracet. Skutečnost, že jej nyní navzdory těmto ujištěním prosazuje, jen přilila olej do ohně naší nespokojenosti,“ říká Salome a dodává: „Tato historie podtrhuje naše odhodlání postavit se za svá práva a hodnoty s vědomím, že naše hlasy mohou něco změnit.“

V pondělí schválil soudní výbor gruzínského parlamentu návrh zákona v závěrečném čtení. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová dopředu avizovala, že jej bude vetovat. Vládní strana má ale dostatek poslanců a poslankyň, aby její veto přehlasovali. Pokud se tak stane, můžeme očekávat ještě masivnější protesty – podle všeho se totiž gruzínská společnost odradit od svých evropských ambicí jen tak nenechá.