Francie na poslední chvíli řekla ne krajní pravici, čeká ji teď chaos? Zeptali jsme se politoložky

Příběh předčasných voleb

Předčasné parlamentní volby vyhlásil prezident Emmanuel Macron po oznámení francouzských výsledků červnových eurovoleb, ve kterém bylo jeho hnutí Obnova drtivě poraženo krajně pravicovou stranou Národní sdružení (RN) Marine Le Pen. První kolo dvoukolových parlamentních voleb se konalo v neděli 30. června, druhé pak minulou neděli.

Hlavní volební subjekty

Národní sdružení (RN, dříve Národní fronta) - krajně pravicová, nacionalistická strana, jejími hlavními tvářemi jsou Marine Le Pen a Jordan Bardellou
Nová lidová fronta - koalice levicových stran (zelení, socialisté, komunisté, strana Nepoddajná Francie, další malé regionální levicové strany)
Spolu - prezidentská koalice, centristé (demokraté, Macronova Obnova)
Les Républicains - středopravicová strana, která se před volbami potýkala s vnitrostranickými boji kvůli spolupráci s RN

Překvapivé výsledky

Finální výsledky byly vzhledem k předvolebním průzkumům i výsledkům prvního kola překvapivé. Průzkumy ukazovaly jako na vítěze na krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Pen, které také první kolo voleb vyhrálo, a jehož zvolení doprovázely obavy ze „znepokojujícího“ směřování další francouzské státní i zahraniční politiky. Ve druhém kole však levicová koalice Nová lidová fronta zvládla překvapivý obrat a získala nejméně 182 mandátů. Druhé skončilo prezidentské Spolu s nejméně 161 mandáty a favorizované Národní sdružení skončilo se 142 mandáty. Dolní komora parlamentu má celkem 577 členů, žádná ze stran tedy nezískala většinu, což je jeden za zásadních momentů těchto voleb.

Pro Heyfomo okomentovala v rozhovoru výsledky francouzských voleb doktorandka politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zabývající se francouzskou politikou Eva Svobodová.

Jsou výsledky voleb tak zlomové, zásadní, "record-breaking", jako tomu bylo například minulý týden v Británii? Jsou v něčem překvapující?

Zlomové jsou určitě oboje volby, jen každé jiným způsobem. V Británii jde o historický úspěch labouristů. Ve Francii je naopak zlomová situace v tom, že ještě do neděle hrozilo, že krajně pravicová strana Národní sdružení získá většinu v dolní komoře parlamentu. Tuto hrozbu se podařilo odvrátit mimo jiné díky dvoukolovému volebnímu systému (v Česku tímto způsobem volíme prezidenta republiky či do Senátu). Levicová koalice Lidová fronta sice získala nejvíce hlasů, většinu v Národním shromáždění dolní komoře parlamentu ale nesloží. Na rozdíl od labouristů, kterým předvolební průzkumy už dlouho slibovali vítězství, do poslední chvíle nebylo jasné, jak výsledky voleb dopadnou.

Jaké události nebo témata nejvíce ovlivnily voličské rozhodování a ovlivnily tak překvapující výsledek?

Téma, které francouzským volbám dominuje už od prezidentských a řádných parlamentních voleb z roku 2022, je pouvoir d'achat – tedy kupní síla. Některé Francouze ale netrápí jen špatná životní úroveň a místy i chudoba, ale také například špatná dostupnost zdravotní péče zejména v periferních oblastech země, pro níž se vžil název déserts médicaux – lékařské pouště. Nejen na předměstích francouzských měst je zase stále horší přístup ke vzdělání či horší dopravní dostupnost. Macronovi se příliš nepodařilo snížit míru nezaměstnanosti. Ve výčtu sociálních problémů Francie by se dalo ještě pokračovat.

Francouzským politickým evergreenem je téma migrace. Bylo tak zásadním tématem i tentokrát?

Migrace je téma číslo jedna hlavně pro Národní sdružení. Právě omezením migrace se podle ní mají vyřešit všechny problémy Francie. V Česku bohužel tento narativ média často přebírají, i když je nad slunce jasné, že omezením migrace se zázračně nevyřeší ani špatná dostupnost zdravotní péče, ani nedostatek učitelů, kteří patří k nejhůře placeným v Evropě.

Macron v roce 2017 zvítězil minimálně proto, že se měl stát obranou proti politice Marine Le Penové a jejího Národního sdružení. Část její rétoriky ale bohužel přijal, svou politikou navíc v zemi zapříčinil politickou nestabilitu, jejíž výsledky teď vidíme.

Podle předvolebních průzkumů měla zvítězit krajně pravicová strana Marine Le Pen, což by podle některých politologů bylo zásadní pro francouzskou ale i evropskou politiku, například v otázce vojenské podpory Ukrajiny. Dají se zásadní změny očekávat i v případě nyní už jasného vítězství Nové lidové fronty?

Větší změnu neočekávám. Lidová fronta ve svém prohlášení jednoznačně Ukrajinu podpořila, navzdory tomu, co do médií hlásá lídr Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélenchon.

A když se tedy podíváme na národní politiku Francie, jaká zásadní témata, priority či cíle můžeme očekávat od nového Národního shromáždění?

Hodně bude záležet na tom, kdo se nakonec stane premiérem a kdo složí vládu. Je velice pravděpodobné, že se do hry opět vrátí téma důchodů, které Macron prosadil tak trochu na sílu tím, že obešel hlasování v Národním shromáždění a zákon schválil pomocí odstavce 49.3 francouzské ústavy. Tyhle volby definitivně stvrdily existenci tří politických bloků, z nichž ani jeden není s to složit většinu, a tudíž ve Francii efektivně vládnout. Není mezi nimi ani velký koaliční potenciál.

Politický chaos

Na základě výsledků voleb podal současný premiér země Gabriel Attal demisi, prezident ji však odmítl s tím, že ho zatím nemá kým nahradit. Vládnutí některé ze stran bude jen stěží efektivní, protože žádná nezískala parlamentní většinu, a tedy ani kandidát na nového premiéra či premiérku není jasný.

Výherní koalice Nová lidová fronta je navíc uvnitř nesourodá, dá se tedy předpokládat, že se jednotliví členové budou seskupovat do menších poslaneckých klubů. Podle serveru Politico vládne na francouzské politické scéně zmatek a sestavování nové vlády může trvat i měsíce. Možností je také vyhlášení vlády úředníků, která by však pro řadu voličů mohla být velmi frustrující.

Zdroje: Politico, ČTK