Britové a Britky poslali v parlamentních volbách do vlády Labouristickou stranu. Hlasy se stále sčítají a podle posledních výsledků získala strana nadpoloviční většinu křesel Dolní sněmovny. Média výsledek komentují jako debakl konzervativců, politické zemětřesení a hovoří také o tom, že Británii čekají zásadní změny.
V britských parlamentních volbách, které se konaly ve čtvrtek 4. července, zvítězila středolevicová Labouristická strana. Do vlády se dostává po čtrnácti letech, během kterých Británii opakovaně řídila Konzervativní strana. Pro konzervativce je to drtivá a historicky největší prohra. V některých volebních obvodech se hlasy stále sčítají, nicméně už nyní je jasné, že Labouristé získali v Dolní sněmovně parlamentu minimálně 412 křesel z 650, tedy pohodlnou nadpoloviční většinu. Výsledek voleb naplnil závěry předvolebních průzkumů, které změnu v britském parlamentu předpovídaly.
Nadprůměrný výsledek zaznamenaly i menší britské strany, které dva hegemony ve sněmovně obvykle doplňují o jednotky, maximálně pár desítek křesel. „Record-breaking night“ prožili Liberální demokraté, kteří získali při nejmenším 71 křesel, v minulých volbách to bylo 11.
Na osmý pokus se do sněmovny podařilo dostat Nigelovi Faragovi s jeho nacionalistickou stranou Reform UK. Získala 4 mandáty. Vítězství proti labouristickým kandidátům zaznamenali také někteří nezávislí kandidáti podporující Gazu v izraelsko-palestinském konfliktu, především v oblastech s velkou muslimskou populací. Účast byla celkově relativně malá, zhruba 60 procent.
V čele labouristů stojí jednašedesátiletý bývalý prokurátor Keir Starmer, který se stal novým pánem domu číslo 10 na londýnské Downing Street a premiérem země. Starmer dnes ráno avizoval počátek změn a ještě dnes chce jmenovat kabinet.
Británie si v posledních několika letech prošla nejednoduchými událostmi, vystoupila z Evropské unie a zemi, stejně jako jiné, zasáhla pandemie Covidu-19. Britská společnost zažívá krizi bydlení, zvyšování cen za potraviny i krizi ve zdravotnictví. Její důvěra v politiky přitom klesá. Starmerova strana voličům slíbila zlepšení situace v ekonomice i na pracovním trhu. Své hlavní cíle, kterým by se chtěla strana věnovat, shrnula v deseti bodech:
Dosavadní premiér Sunak pogratuloval vítězi voleb a před polednem navštívil krále Karla III., při čemž podal demisi. Konzervativci, v jejichž stál Sunak čele, získali v parlamentu zhruba 120 křesel, což je historické minimum, a Sunak proto z postu lídra strany odstupuje. Kdo bude jeho nástupcem, zatím není jasné.
O svá křesla v Dolní sněmovně přišla některá velká jména britské politické scény. Boj o mandát prohrála někdejší předsedkyně vlády Lizz Truss nebo Jacob Rees-Mogg, obchodní tajemník konzervativců. Některé zahraniční deníky označují výsledek jako předzvěst zásadních změn v politice pro Brity. Zároveň však poukazují na rostoucí nepředvídatelnost voličů. Politický zpravodaj televize Sky News Sam Coates okomentoval volby jako „poklidnou politickou revoluci“ a „volby pomsty“. Narážel tak na naštvanost Britů vůči dosavadní vládě konzervativců. Podle dalších komentářů ukazují volby roztříštěnost země a výhra labouristů je více protestem Britů proti pravicové vládě než opravdovou podporou středolevé labouristické strany.
Podle českého předsedy vlády Petra Fialy (ODS) se zahraniční politika nezmění a rád by vztahy mezi Českem a Velkou Británií nadále rozvíjel, mluvčí vlády Lucie Ješátková to dnes sdělila ČTK.
Zdroje: ČTK, BBC, AP