Finanční gramotnost: obecný začátek a spořicí účty

Není lehké ze studentské výplaty něco ušetřit a nastavit svou mysl na to, že se odložená stovka jednou bude hodit více než velké kafe s vanilkovou příchutí z nejmenovaného řetězce s dvouocasou mořskou pannou ve znaku.

Není to ale o odříkávání si věcí! Užívání si svých prvních vydělaných peněz přeci k mládí patří. Jde ale o to nastavit si ideální balanc mezi utrácením a šetřením.

Určitě si všímáte poutavých nápisů u různých finančních produktů typu: „Z nuly na milion během patnácti až dvaceti let, stačí měsíčně investovat sem tisícovku, tam pětistovku a je to“. Poslední dobou možná až překvapivě dost reálná „polopravda“.

Pojďme si projít argumenty, proč se rozhodně hodí vše ze studentské výplaty neutratit.

Vítám tě u prvního příspěvku ze série, která by měla objektivně a prakticky řešit otázky týkající se finanční gramotnosti nás – konkrétně mladých lidí. Poslední dobou se v médiích objevují v extrémním množství články o lidech v našem věku, kteří bohatnou na obchodování na burzách, především na těch zaměřených na obchod s kryptoměnami. Není to zaprvé tak jednoduché, jak to může na působivých výnosech vypadat, a zadruhé málokdo má tu trpělivost, prostředky, disciplínu a nervy se něco takového řádně naučit a začít udržitelně provozovat. Přesto ale nemusí být investování a finanční gramotnost těžká výzva.

Kryptu se budeme věnovat někdy příště. Dnes ti ale představím první z variant, kam své prostředky uložit a nenechat je „válet se“ na našich běžných bankovních účtech.

Všechny varianty investic mají ale pochopitelné stejný cíl – vydělat svému majiteli peníze. Aktuálně se tento cíl mění spíše na porazit svému majiteli inflaci.

Inflace je výraz z měnové politiky, v praxi znamená však skoro jediné – zvýšení cen všeho možného pro cílového, retailového spotřebitele – pro tebe, mě. A to z různých důvodů. Národní banky se snaží inflaci zpomalit různými metodami, například zvýšením úrokových sazeb – o tom ale zase někdy jindy. V poslední době slyšíme ze všech možných stran to, že se inflace rapidně zvedá. Něco na tom bude. Český statistický úřad uvádí 5,8 %. Reálná inflace ale může být o celá desetinná čísla vyšší!

Kapitola první: spořicí účty

Klasika. Odkládat sem pár korun měsíčně je fajn. Oproti běžnému účtu, který používáme denně, má tenhle úrok. Úrok je peněžitá odměna za půjčení peněz. Věřitel, který může dočasně postrádat nějakou finanční částku, ji půjčí dlužníkovi, který s ní může disponovat; jinými slovy věřitel poskytne dlužníkovi úvěr. Do určité sjednané lhůty musí být zapůjčená částka – nazývaná jistina – navrácena spolu s navýšením, úrokem. „Půjčujeme“ tedy peníze bance. 

Člověk na tom aktuálně rozhodně nevydělá. Maximálně sníží ztráty oproti účtům běžným. Proč? Protože inflace. Bohužel, v současné době nestačí úroky na roční inflaci a prakticky pořád o peníze přicházíš. Bavíme se o aktuální situaci, která se s postupně – se snižující se inflací může měnit. Graf inflace však nevypadá růžově. 

V nabídce je spoustu bankovních produktů v podobě spořicích účtů. Promítá se do nich také výše vkladu a obnos peněz, které na účtu máš. Úroky se lehce různí, většinou se ale nyní pohybují na škále od 1 do 3 %. Z logiky věci tedy dokážeme spočítat, že i ten nejvyšší roční úrok 3 % na našem spořicím účtu nepokryje 6% inflaci. 

Plusy a mínusy spořicích účtů

+ Peníze jsou ihned likvidní (ihned k dispozici k převedení do cashe – hotovosti). 

+ Pořád je to něco, co nám pár % na úrocích může vydělat – záleží na situaci.

- Neporazí inflaci.

- Při výběru zisků platíte 15% daň. 

Výsledek našeho prvního dílu a pokusu šetřit a nechat peníze vydělávat peníze? Cca 3 %. Vymyslíme příště něco, co už v mínusu nebude? To si pište a těšte se na další díl! 

Disclaimer: Tento text za žádných okolností nelze považovat za jakékoliv investiční doporučení a radu. Nejsem finanční poradce a jedná se pouze o osobní pohled na finanční problematiku. Před každou investicí si proveďte vlastní analýzu a due diligence, investujete pouze na své vlastní riziko.