Podle nových údajů dosáhla hladina oxidu uhličitého na zemi nejvyšší zaznamenané hodnoty v historii lidstva. Co to znamená?
Měsíční průměrná hladina oxidu uhličitého poprvé v historii překročila 420 částic na milion (ppm). Nové údaje z havajské observatoře Mauna Loa zveřejnil Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).
Atmosférický CO2, jehož hladinu zvyšuje z velké části spalování fosilních paliv, je jednou z hlavních příčin klimatické krize.
Hladina CO2 v průběhu roku kolísá, přičemž nejvyšší hodnoty jsou dosahovány koncem jara – a to většinou v květnu. To je způsobeno ročními obdobími na severní polokouli – s příchodem léta na severní polokouli zvýšený růst rostlin odčerpává z atmosféry velké množství uhlíku, čímž hladina klesá. Proto je nově naměřená hodnota šokující, jelikož přišla již v dubnu.
Emise z dopravy, průmyslu, výroby elektřiny a dalších zdrojů, jako je odlesňování od poloviny 19. století, vytlačují do atmosféry obrovské množství CO2 v průběhu celého roku.
V loňském roce bylo v květnu zaznamenáno nejvyšší množství 419,13 ppm. Před dvaceti lety byla nejvyšší hodnota 375,93 ppm – a v roce 1958, kdy vědci poprvé začali sbírat údaje o CO2 na Mauna Loa, měl nejhodnotnější měsíc v roce jen 317,51 ppm.
Nejnovější zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který je přední světovou autoritou v oblasti klimatické krize, uvádí, že oxid uhličitý z fosilních paliv a průmyslu tvoří 64 % světových emisí skleníkových plynů. Dalších 11 % pochází z emisí z využívání půdy a lesnictví.
Při každém zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře o 10 ppm se planeta oteplí zhruba o 0,1 stupně Celsia.
CO2 urychluje oteplování planety, protože více uhlíku v atmosféře znamená, že z ní může unikat méně tepla – což způsobuje další oteplování.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) varoval, že emise skleníkových plynů musí být maximálně omezeny nejpozději do roku 2025, pokud chce svět udržet oteplení na úrovni kolem 1,5 stupně Celsia.