Jak dopadla konference IPCC o změně klimatu

Co je IPCC?

IPCC je organizace vlád, které jsou členy WMO (World Meteorological Organization) nebo Organizace spojených národů. Momentálně má 195 členů, ale k jejich práci přispívají tisíce lidí z celého světa.

IPCC neprovádí vlastní výzkum, ale svými zprávami zkoumá vědeckou shodu v různých oblastech, na základě které navrhuje v jakých oblastech je zapotřebí další výzkum.

V nejnovější zprávě z 28. února tohoto roku zmiňuje organizace velmi znepokojivá fakta. A to sice taková, že změna klimatu již ovlivňuje každý kout světa, a pokud v následujících deseti letech nesnížíme emise skleníkových plynů na polovinu, budou mít na planetu velmi závažné dopady. Zpráva také uvádí, které přístupy k přizpůsobení klimatu jsou nejúčinnější a které ekosystémy a skupiny lidí jsou nejzranitelnější.

Dopady klimatu jsou rozšířenější a závažnější, než se očekávalo

Extrémní vedra, rekordní záplavy a obrovká sucha již ohrožují živobytí milionů lidí. Každoročně ničivé bouře a záplavy vyhání z domovů více než 20 milionů lidí. V současnosti se polovina světové populace alespoň jeden měsíc v roce potýká s nedostatkem vody. V mnoha regionech požáry spalují větší oblasti než kdykoliv předtím, což nevratně poškozuje krajinu. Také se ve všech regionech neustále zvedá teplota, což umožňuje rychlejší šíření některých nemocí, jako je například malárie, nebo šíření nemocí přenášejících se vodou, jako je cholera.

Změna klimatu však také poškozuje celé ekosystémy a jednotlivé druhy živočichů. Spousta druhů zvířat prochází hromadným vymíráním nebo se stěhuje do vyšších nadmořských výšek.

Jak vypadá budoucnost?

Skleníkové plyny v atmosféře způsobí, že některé klimatické dopady budou do roku 2040 nevyhnutelné. Podle odhadů IPCC přivede v příštím desetiletí změna klimatu 40–120 milionů lidí do extrémních situací a podmínek. Kromě chudoby bude kvůli globálnímu oteplování taky méně potravin a zvýší se úmrtnost – především kvůli horku, problémům s duševním zdravím nebo srdečním chorobám.

Zpráva potvrzuje, že i pouhá desetina stupně oteplení ohrožuje ekosystémy a populaci. I takto malá změna může vést k tomu, že mnoho ledovců po celém světě buď zmizí, nebo se rapidně zmenší. Okolo 350 milionů lidí bude do roku 2030 bojovat s nedostatkem vody a až 14 % suchozemských druhů bude čelit obrovskému riziku vyhynutí. Pokud oteplení překročí 1,5 °C nastanou další vlny veder, silnější bouře, rychlý vzestup hladiny moří a ubyde arktický mořský led.

Nutno zmínit také ostatní faktory, které omezují schopnost lidí přizpůsobit se klimatickým změnám. Například omezený přístup k základním službám, jako je zdravotní péče nebo voda. Dopad bude samozřejmě více znát u obyvatel, jejichž živobytí závisí na odvětvích přímo vystavených klimatickým rizikům. Spadá sem například cestovní ruch, zemědělství nebo rybolov.

Co můžu udělat?

Změna chování nás, jakožto populace, je opravdu velmi důležitá. Pokud budeme jen sledovat, co se s planetou děje, a nezakročíme, pravděpodobně to neskončí dobře.

Životní prostředí můžeme ovlivňovat každý den pomocí našich rozhodnutí. I pouhou stravou můžeš být šetrnější ke klimatu. Zkus jíst více jídel bez masa, pěstovat si nějaké potraviny sám/sama, kupovat více místních a organických potravin – a hlavně jídlem neplýtvej!

Zkus udělat změny v dopravě. Zkus chodit víc pěšky, využívat MHD nebo si zajet někam na kole. Snížíš tak emise a ještě něco ušetříš. A i tvoje tělo ti poděkuje.

V neposlední řadě – veřejně o tom mluv! Čím více lidí začne dělat šetrnější kroky vzhledem ke klimatickým změnám a životnímu prostředí, tím lépe!