Přihlášení se k heyfomo
Deník maturanta: Válka rozumu a srdce AKA výběr vysokých škol a jejich přihlášky, které můžeš poslat do konce února
Taky letos maturuješ? Tak to si pojď se mnou postěžovat na těžký život maturantů. V této rubrice rozebereme vše, co nás v aktuálním období zajímá i tíží - testy, přijímačky, přihlášky, plánování maturity, povinná literatura a další. Tentokrát se zaměříme výběr vysokých škol a na podávání jejich přihlášek, protože deadline na většinu z nich je už za pár dní!
Docela to utíká co? V září ještě bylo času dost, ale teď se všechno blíží k pomyslnému finishi. Let set things straight up. Většina vysokých škol uzavírá podávání přihlášek už teď v pátek (tedy posledního února). Samozřejmě jsou výjimky, které to mají jinak, ale radši si to zkontroluj.
Mezi zmíněné výjimky můžou patřit umělecké obory nebo obory, které vyžadují talentové (umělecké nebo fyzické) zkoušky. Jejich termín podávání přihlášek je už dávno za námi - deadline byl v listopadu a většina už jen čeká na konečné výsledky o přijetí nebo nepřijetí.
Po podání přihlášky je důležité si také zjistit, co po tobě daná škola požaduje. Může se i stát, že tě vezme jen tak na průměr, nebo po tobě bude chtít psát jedny z testů (například TSP testy od Masarykovy univerzity, SCIO testy nebo testy, které si dělají školy samy).
Další možností je, že přijímací systém je vícekolový a obsahuje například i pohovor, ale to se nestává moc často, nicméně radši si udělej check. Konkrétní požadavky vypisuje daná vysoká škola. Kontroluj ale i podmínky pro přijetí daných oborů, protože se můžou lehce lišit. Research is everything at this point.
Ve většině případů se přihlášky podávají elektronicky. Ještě u nikoho jsem neslyšela, že by škola požadovala písemnou přihlášku. Nebo aspoň ne v tomto roce. Letos jsem už vyplnila čtyři přihlášky a věř mi, je to to nejjednodušší. Ne, ale opravdu, nemusíš se toho bát, jediné, co tě může zaskočit, je kód oboru, který studuješ, ale ten by ti měli v klidu poskytnout na školním sekretariátu nebo naše škola to má například na webových stránkách.
Co se změnilo od doby, co jsme se hlásili na střední školy, pro tentokrát je fakt, že za přihlášky platíš. Tato informace většinu lidí odrazuje i od počtu přihlášek, které si podávají, čímž se jim snižuje šance. Trochu mě to mrzí, ale nedá se svítit. Ceny se točí okolo 500-900 korun za přihlášku. Nezapomeň ale, že platíš i za SCIO testy, pokud je škola vyžaduje. Vysoké školy really said make my pockets hurt.
Dále po tobě školy budou stoprocentně požadovat potvrzení o studiu. Můžeš se i setkat s tím, že budou vyžadovat životopis, motivační dopis nebo lékařské potvrzení. Vše se odvíjí od výběru školy. Nejspíš se toho zdá hodně a věř mi, že to chápu, sama to prožívám a jsem v tom až po uši, ale věřím, že to bude stát za to. Vyřizování těchto věcí je otravné, ale bez práce nejsou koláče, jak říkávala babička.
Výběr vysoké školy je jako vybírat si v dnešní době film na Netflixu... až mnoho lákavých možností, který někdy vypadají too good to be true.
Myslel jsem si, že výběr vysoké školy nebude problém. Přece jenom jsem si už vybral střední školu s určitou specializací, takže by bylo logické v tom pokračovat i na vysoké škole. Nebo alespoň tohle jsem si říkal. Postupem času jsem ale zjistil, že by to pro mě nebylo ideální, a tak jsem začal hledat další možnosti vysokých škol. Nakonec jsem našel několik variant. Pro mě bylo hlavní najít školu, která bude takovým „záchytným bodem“ – tedy školu, na kterou se s největší pravděpodobností dostanu. Zároveň jsem chtěl najít vysokou školu, která by mě bavila více než střední. Myslím si, že se mi to podařilo, a věřím, že se to povede každému, kdo se nebude bát změny.
Obecně je výběr vysoké školy docela prekérní situace. Pro mě osobně byl problém se rozhodnout, kterému z mých tisíc koníčků se chci nadále věnovat. Také jsem se snažila při výběru myslet racionálně a ujasnit si, jestli chci, aby vysoká pro mě byla i společenský zážitek, nebo jen akademická drtička.
Neřekla bych, že nejsem studijní typ, ale zase nejsem ultra focused student, takže je potřeba si ujasnit i svoje priority, které chceš mít v následujících letech.
Otázku, kterou si můžeš položit a je to naprosto okay - chci vůbec na vysokou? Je to pro mě osobně důležité? Chci strávit ve škole další minimálně tři roky života? Nebude pro mě lepší si najít spíš práci a začít vydělávat peníze? Gap year je real věc a většině lidí to opravdu pomůže si urovnat myšlenky, i když to zní strašidelně a spoustá z nás se bojí, že by se už do školy nechtěla vrátit. I já jsem si tyto otázky pokládala, protože vysoká zní jako fun and games, ale rozhodně to tak není vždy.
Pro mě byl výběr obecně docela jasný, protože jsem se už poslední tři roky zajímala o psychologii, ale co se týče univerzit, to bylo trošku horší 🥹. Každá je určitě něčím skvělá, ale nakonec jsem se rozhodla pro Olomouc (srdcová záležitost nebo tak něco), hlavně kvůli tomu, že si ji všichni studenti vychvalují! Celá zkušenost s výběrem pro mě byla dost stresující, protože je to moje budoucnost a já se pořád bojím, že jsem si vybrala moc těžký obor atd. atd... Ale myslím si, že je nejdůležitější si uvědomit, že jsme na tom prostě všichni stejně a že to všechno nějak (dobře, prosím) dopadne 😭🙏🏻.
Faktor, který ovlivňuje také volbu spousty lidí, je město jejich univerzity. Jaké chci, aby bylo to moje univerzitní město? Chci velkou rušnou Prahu, která mi ale nabízí spousty možností, nebo student-friendly Brno? Univerzity můžu hledat i v Liberci, kde jsem blízko krásné přírodě, nebo v Olomouci, která je fakt topové město s akorátní velikostí. Já osobně chci vystoupit z komfortní zóny. Chci zkusit žít úplně nanovo. Proto jsem si volila města, která nejsou blízko mého rodného kraje.
Zahraničí je také možnost samozřejmě, jen tak je třeba si opravdu spočítat, jestli studium zvládneš zaplatit a logisticky utáhnout. Důležité si je také najít, jestli si přihlášku stíháš stále podat, jelikož to tam obviously funguje krapet jinak. Nicméně všichni, co kdy studovali v zahraniční, to berou jako nejlepší rozhodnutí v jejich životě, takže go for it. Na webu máme spostu článku na téma studium v zahraničí, takže neváhej si je přečíst.
Mrkni na uplatnění, který obor nabízí, protože jestli chceš po vysoké hned začít pracovat, tak je to docela důležitý faktor. Samozřejmě nikdo neříká, že to, co vystuduješ, musíš potom dělat, ale přijde mi, že se hodí vědět, do čeho jdeš.
Výběr vysoké školy je důležitý milník v našich životech, a právě proto jsem to odkládal, jak se jen dalo. Nakonec v září, pod lehkým nátlakem rodičů, jsem si udělal průzkum škol v Česku a zahraničí, protože studuji na dvojjazyčném gymnáziu a vždy mě to táhlo za novými dobrodružstvími. Našel jsem ekonomku v Praze a také uznávanou univerzitu v Dánsku. Čas plynul dál a moc jsem to neřešil, dokud jsme se spolužáky nejeli na Gaudeamus do Brna, kde jsem narazil na agenturu, která pomáhá studentům dostat se na zahraniční školy. V ten moment jsem měl jasno. Začal jsem s nimi spolupracovat a nyní jsem na cestě odevzdat přihlášku na anglický ekonomický obor v Dánsku.
Obecně se doporučuje podávat si okolo 3-5 přihlášek, kdy jedna by měla být pojistka a takzvaně na jistotu. Druhá zastupuje místo tvé vysněné školy, kam není lehké se dostat. Nevěš však hlavu, pokud to nezkusíš, nevíš, a je lepší to zkusit než předpovídat a podceňovat se. Ty ostatní školy by měly představovat nějakou zlatou střední cestu. Cena přihlášek se však může nasčítat, proto vybírej pečlivě.
Tak asi velmi netypicky pro mě je celý ten proces fakt extrémně stresující. Já tyhle velká rozhodnutí a velké změny nesu moc špatně (reálně se podezřívám, že jsem trochu na spektru). Co se rozhodování týče, určitý obrázek o tom, kam bych měl směřovat, jsem měl relativně brzo, ale nějak se mi nedařilo vyprofilovat se do konkrétních oborů. Hodně jsem spoléhal na Gaudeamus, který mě upřímně dost zklamal tím, že jsem čekal, že to bude víc organizované, ale to je i moje chyba. No a když mě pak zasáhl ten panický atak, že bych už fakt měl vědět, hlavním zdrojem informací pro mě byly přímo stránky univerzit.
Otázky, které je dobré si zodpovědět při výběru školy (za mě):
- Co od školy očekávám? (hard core nebo spíš "poklidnější" průběh)
- Lokalita, kde se chci na další roky usadit?
- Chci víc dělat, co mě baví, nebo co mě uživí?
- Volím si školu kvůli představám rodiny nebo podle sebe? (do it for you, not for someone else)
- Co mě baví? (může být jak ve škole nebo obecně)
- Co chci, aby ze mě bylo na konci studia? (představ si, jak chceš, aby vypadal tvůj den za pár let)
- Recenze studentů/sourozenců - baví je to? Jaký je jejich pohled na vysoké vzdělání? (pokud máš známé - na dnech otevřených dveří ti většinou pravdu nepoví)
Příště si povíme, jak dopadl maturitní ples a jaká byla moje představa a naopak realita. Dále nás čeká téma maturitní četby a jak se v tom neztratit. Maturantům zdar!