V Československu byl pětidenní pracovní týden zaveden v roce 1968. Možná je ale po 55 letech čas na změnu – kratší pracovní týden totiž zvyšuje obecnou spokojenost zaměstnanců a zaměstnankyň i jejich produktivitu a zároveň snižuje znečištění.
V souvislosti s pandemií covidu-19 se ve světě rozproudila diskuze o čtyřdenním pracovním týdnu. Mnoho pracujících totiž fyzicky do práce nechodilo a své povinnosti plnili doma na home office, ve svém vlastním tempu. Výsledek? Svou nálož práce stihli odpracovat za mnohem menší časový úsek, než když měli daný pětidenní pracovní týden.
Myšlenka čtyřdenní pracovního týdne je přitom zcela jednoduchá: zaměstnanci by pracovali čtyři dny v týdnu, přičemž by dostávali stejnou mzdu a pobírali stejné benefity, ale zato se stejnou pracovní zátěží. Podniky, které by zkrátily pracovní týden, by tedy fungovaly s menším počtem schůzek a s více samostatnou prací.
V Československu byl pětidenní pracovní týden zaveden v roce 1968, předtím chodili občané do práce i v sobotu. Možná je ale čas na změnu – podle nedávného článku World Economic Forum vede totiž čtyřdenní pracovní týden k většímu zdraví zaměstnanců i k menšímu znečištování. To potvrzují i některé pilotní programy, které byly v různých zemích či firmách testovány.
Například ve španělské Valencii se testoval čtyřdenní pracovní týden, když se místní svátky naplánovaly na čtyři po sobě jdoucí pondělky od dubna do května 2023, což se týkalo asi 360 tisíc pracovníků. Nezávislá komise složená z odborníků na zdraví a vědu následně zjistila, že účastníci hlásili lepší vnímání vlastního zdraví, menší stres, menší únavu, větší míru štěstí i větší osobní spokojenost. Program také vedl ke snížení počtu dojíždějících, což vedlo ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší.
Ve studii z roku 2022 ve Velké Británii, které se zúčastnilo 73 společností a 3 300 zaměstnanců, pak asi polovina respondentů uvedla, že se při čtyřdenním pracovním týdnu zvýšila jejich produktivita. Celosvětové testy ve stejném roce pak přinesly srovnatelné výsledky, kdy se zaměstnanci zavázali splnit 100 procent své běžné pracovní zátěže v 80 procentech obvyklého pracovního času.
Při přechodu na čtyřdenní pracovní týden dotyční jednotlivci zaznamenali také například vyšší kvalitu spánku. Jiná studie ve Velké Británii pak odhalila pozitivní výsledky v souvislosti s mužskými pracovníky, jejichž čas věnovaný péči o děti a domácnost se zvýšil o 27 procent.
Aby se společnost při směřování ke čtyřdenním pracovním týdnům vyhnula vyhoření, prosazuje nezisková organizace 4 Day Week Global model 100-80-100, tedy 100 procent mzdy za 80 procent času a 100 procent produktivity. A zdá se, že nejde o nijak zvlášť vzdálenou budoucnost. Mezi země, které už čtyřdenní pracovní týden alespoň částečně zavedly, se řadí například Belgie a Island. V procesu testování je pak zkrácená pracovní doba také ve Velké Británii nebo ve Španělsku.