Co se to zas děje na Slovensku!? Fico jde po elitní složce prokuratury, která dohlíží na korupční kauzy spojené s ním

Ještě předtím, než Robert Fico se svou stranou Směr-SD vyhrál koncem letošního září volby, a stal se tak počtvrté premiérem Slovenska, ozývaly se hlasy, které před ním důrazně varovaly. Šéfredaktora deníků SME jej označila za „hrozbu pro demokratické zřízení státu“ a upozorňovala, že se „bude snažit rozložit legitimní instituce“.

Jsou dva měsíce od voleb a Ficova vláda schválila návrh zrušit elitní složku slovenské prokuratury. Ta dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů, mezi které se řadilo také vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, která v roce 2018 vyústila na Slovensku v politickou krizi a v rezignaci Fica na funkci premiéra.

Úřad speciální prokuratury (ÚSP) kontroluje ale také například vyšetřování korupčních kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany, které bylo volební porážkou ukončeno v roce 2020. Slovenská policie začala v letech poté zatýkat řadu lidí z okolí Fica, včetně například pracovníků justice. Ti následně čelili obžalobám.

Zmíněná elitní složka prokuratury funguje na Slovensku už od roku 2004 a je v podstatě autonomní složkou prokuratury jako takové. Generální prokurátor má tak vůči ÚSP jen velmi omezené pravomoci, mezi ty se ale i přesto řadí možnost zrušení obvinění ÚSP. K takovému kroku se generální prokurátor už v minulosti uchýlil, konkrétně v roce 2022, kdy zastavil stíhání Fica, bývalého ministra vnitra (a současného ministra obrany) Roberta Kaliňáka a bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara. Ti čelili stíhání v souvislosti s podezřením ze zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům Směru-SD.

Nynější návrh změny trestního zákoníku předložilo vládě ministerstvo spravedlnosti, a to bez jakékoliv předchozí konzultace s odborníky. Kromě návrhu na zrušení ÚSP chce vláda také snížit některé trestní sazby za korupční trestní činy nebo drogovou a hospodářskou kriminalitu.

Proti snaze vlády změny urychleně dokončit už se vyslovila prezidentka Zuzana Čaputová i Evropská komise. Čaputová pohrozila, že by vůči novým změnám využila své právo veta, případně celou věc podala k ústavnímu soudu. Evropská komise pak slovenskou vládu vyzvala, aby ve změnách nepokračovala a jejich přijetí důkladně zvážila. Pokud totiž EU označí navrhované změny za zásah do právního státu, může být Slovensku pozastavena možnost čerpat peníze z evropských fondů. V minulosti už se tak stalo například v případě Maďarska nebo Polska.

Kvůli připravovaným změnám už bylo na Slovensku opozicí svoláno několik demonstrací, kterých se účastnily desítky tisíc lidí.

Zdroje: ČTK