Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) po nadějné mezinárodní studii léčby deprese lékem z lysohlávek spouští další studii, tentokrát navíc hledají dobrovolníky.
Odborníci zatím zkoumali optimální dávkování a možné vedlejší účinky a zjistili velmi pozitivní výsledky. U části pacientů trvalo zlepšení příznaků deprese i 12 týdnů po podání látky.
Mezinárodní studie zvaná COMPASS Pathways se zabývá léčbou rezistentní deprese pomocí psilocybinu, což je psychedelická látka obsažená například v lysohlávkách. Uskutečnila se v 10 zemích, je největší svého druhu a zapojilo se do ní 233 pacientů, z toho 8 bylo z ČR.
U pacientů s rezistentní depresí nemají standardní formy léčby efekt. Vědci srovnávali účinky při podání různých dávek látky. „Dávka 25 mg má výrazně vyšší účinnost v čase oproti dávce 1 mg: 12 týdnů po podání dávky 25 mg bylo výrazné snížení depresivních symptomů u 20 % pacientů oproti 10 % těch, kterým byl podán jen 1 mg,“ uvedl pro ČTK lékař Tomáš Páleníček z Národního ústavu pro duševní zdraví.
Pacienti podle Páleníčka podávání látky dobře snášeli, v den podání byly nejčastějšími nežádoucími účinky bolest hlavy, nevolnost a závratě.
Ani v jedné léčebné skupině se nezhoršil faktor sebevražedných myšlenek. Účinky léků by navíc podle odborníků mohla ještě zlepšit dlouhodobá podpůrná psychoterapie.
V nadcházející fázi, která začne koncem letošního roku nebo na začátku roku příštího, budou vědci dále zkoumat antidepresivní účinek psilocybinu a délku jeho trvání na velkém souboru pacientů. Budou též zjišťovat, jaký účinek bude mít jeho opakované podání.
V NUDZ aktuálně existují už dvě významné studie, které srovnávají účinky psilocybinu, ketaminu a midazolamu v léčbě deprese.
Každá pojme 60 pacientů, dobrovolníci se stále mohou hlásit. První studie se zaměřuje na pacienty, kteří nereagují na standardní formy léčby, druhá pracuje s pacienty s diagnózou deprese rozvíjející se v souvislosti s jejich onkologickým onemocněním.
Velkou depresivní poruchou ve světě trpí podle odborníků více než 320 milionů lidí. Celosvětově jde o hlavní příčinu invalidity a jednu z nejrychleji rostoucích duševních nemocí. Asi třetině těchto pacientů standardní léčba nepomáhá. Až 30 % z nich se kvůli tomu minimálně jednou za život pokusí o sebevraždu.