Ázerbájdžán pokračuje v útocích na Náhorní Karabach, diskutuje se o příměří

O oblast Náhorního Karabachu vede Ázerbajdžán desítky let spor s Arménií. Konflikt v enklávě jižního Kavkazu pokračoval i v úterý, kdy Ázerbajdžán zahájil těžkou dělostřeleckou palbu proti arménským silám. Baku už v úterý večer oznámilo, že operace v separatistickém regionu byla úspěšná. Podle ázerbajdžánského ministerstva obrany dobyli více než 90 arménských pozic a zničili desítky nepřátelských zbraní. Během útoků bylo zabito nejméně 32 lidí a dalších 200 bylo zraněno.

Po 24 hodinách bojů dosáhly obě strany dohody o úplném zastavení bojů, kterou zprostředkovaly ruské mírové jednotky. Karabašská strana uvedla, že Ázerbajdžán prolomil jejich linie a zmocnil se strategických pozic a nic jiného než přijmout příměří jim proto nezbývá.

Úřady Náhorního Karabachu na základě této dohody musely udělat kroky k míru, mezi které patří rozpuštění obranných sil regionu a stažení arménských jednotek. Ve čtvrtek by mělo v ázerbajdžánském městě Jevlak dojít k jednání mezi ázerbajdžánským předsednictvím a arménskými představiteli Karabachu. Řešit budou především konečný statut Náhorního Karabachu.

Náhorní Karabach je oblast na hranicích Arménie a Ázerbajdžánu s přibližně 120 tisíci obyvateli. Je mezinárodně uznanou součástí Ázerbajdžánu i přes to, že většinu obyvatel tvoří etničtí Arméni. Spory v regionu se řeší od rozpadu Sovětského svazu. Po konci separatistické války v roce 1994 byl region pod kontrolou etnických arménských sil podporovaných arménskou armádou, v roce 2020 však po šesti týdnech bojů znovu získal části Náhorního Karabachu Ázerbajdžán.

K zastavení bojů vyzvaly například Spojené státy nebo Rusko. Francie požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby o situaci jednala, ta se má sejít ve čtvrtek. Arménský premiér Nikola Pašinjan uvedl, že Jerevan se na dohodě o příměří nijak nepodílel.

Zdroje: AP, Reuters, BBC, ČTK