Přihlášení se k heyfomo
Američtí teens se naučí průměrně jednu konspirační teorii za týden
Američtí teens se setkávají několikrát týdně s konspiračními teoriemi a o co hůř, věří jim. Proč? A jak jsme na tom v Česku?
Teenageři a teenagerky v Americe se jako všude jinde ve světě běžně na internetu setkávají s nepravdivými informacemi a konspiračními teoriemi. Nová studie od News Literacy Project však odhalila, že většina z nich má problém určit, které informace jsou pravdivé a které nepravdivé. Průzkumu se účastnilo více než 1000 dospívajících ve věku od 13 do 18 let.
Konspirační teorii by byla ochotná věřit více než polovina dotazovaných
Více než polovina z dospívajících ve Spojených státech se podle výzkumu setká online alespoň s jednou konspirační teorií týdně, pětina z nich se s nimi setkává denně.
Jsou to přitom podobné konspiračky, které známe i z Česka. Například, že je Země placatá, nebo že se ve vakcínách proti COVIDu skrývá strašlivé nebezpečí. Teorií, která je pro Spojené státy typická a stále aktuální, jsou pak také „ukradené“ prezidentské volby v roce 2020.
Ačkoliv dospívající nemusí nutně věřit každé konspirační teorii, na kterou narazí, více než 80 procent z těch, kteří se s nimi setkali, jsou nakloněni alespoň jedné z nich uvěřit.
Jedním z důvodů vysokých statistik nejspíš bude, podobně jako u nás, americký vzdělávací systém. Rozpoznávat pravdivé informace se na škole učili jen 4 z 10 žáků*žaček. Drtivá většina dospívajících (94 %) si přitom myslí, že vyučování mediální gramotnosti by mělo být na školách povinné.
Jak jsou na tom Češi a Češky?
Výzkum zaměřený na dospívající a jejich důvěru v konspirační teorie v Česku zatím není, odbornictvo z Národního institutu SYRI nicméně vytvořilo loni pro server iRozhlas výzkum, který se zaměřil na téma konspirací a dezinformací. Výzkumu se zúčastnily téměř čtyři tisíce lidí ve věku od 18 do 65 let, kteří jsou aktivní na internetu.
Při analýze dat výzkumnice a výzkumníci identifikovali osm skupin lidí, u kterých se míra důvěry v konspirace a dezinformace liší.
V české společnosti je 6 procent lidí, kteří jsou silnými příznivci konspirací a dezinformací. Další více než pětinu tvoří mírní příznivci zaměření na migraci (10 %), nebo na covid-19 (12 %). Více než polovina obyvatelstva je pak v kategorii silní odpůrci, mírní odpůrci a nezapojení odpůrci. Zbývajících 6 procent lidí na většinu předložených konspirací a dezinformací odpovědělo, že nevědí, zda jsou pravdivé, či ne.
Napjaté časy a touha po osobních setkáních. Proč mají lookalike contests takový hype?
Výzkum také zdůraznil, že ochota věřit konspiracím či dezinformacím se zvyšuje s tím, jak lidé ztrácejí důvěru ve společenský systém a jeho instituce či v média. Důvěra v ně přitom podle českých i světových dat klesá.
Výuka mediální gramotnosti by tak měla být na školách přístupná tak, aby se každému dostalo možnosti porozumět informacím a tomu, jak je číst, kriticky hodnotit a následně interpretovat.
Pokud tě výsledky výzkumu zajímají víc, zabrouzdej na stránky iRozhlasu. Výsledky jsou zpracované interaktivně a můžeš si i sám*sama zodpovědět, jak moc věříš některým konspiracím, a následně to srovnat s celorepublikovými výsledky.