Znovuzvolený americký prezident Donald Trump s sebou do Bílého domu přinese spoustu změn, které by ovlivnily každodenní život lidí v USA. Od práva na interrupci, přes držení zbraní až k masovým deportacím. Co je v sázce tentokrát?
Obhájci a obhájkyně svobody reprodukčního zdraví žen se obávají, že Trumpova administrativa bude prosazovat federální zákaz potratů. Trump během kampaně tvrdil, že by takové opatření vetoval, ale v této otázce se otočil a v úterý na Floridě hlasoval pro zachování tamního six-weeks ban aneb floridského zákazu potratů v období od šesti týdnů těhotenství známého jako „Heartbeat Protection Act“.
Ten omezuje většinu potratů po šestém týdnu těhotenství, tedy často ještě předtím, než mnohé ženy zjistí, že jsou těhotné. Obsahuje omezené výjimky v případě znásilnění, incestu nebo zdravotních rizik, ale pouze do 15. týdne těhotenství. Tento zákaz, podepsaný guvernérem Ronem DeSantisem v dubnu 2023, vstoupí v platnost, pokud floridský Nejvyšší soud potvrdí dřívější zákaz v 15. týdnu. Pokud by byl přijatý, výrazně by omezil přístup k potratům na Floridě a na celém jihovýchodě země.
Trump dlouhá léta popírá existenci klimatické krize, je tedy dost pravděpodobné, že by mohl zrušit současné politiky na ochranu klimatu a podporu obnovitelných zdrojů - např. Bidenův přelomový zákon o zelené energii. Za své vlády v roce 2017 Donald Trump odstoupil od Pařížské klimatické dohody, kterou podepsaly téměř všechny státy světa.
Pařížská dohoda zavazuje země ke snižování emisí skleníkových plynů, aby se globální oteplování udrželo pod 2 stupni Celsia, ideálně pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Vystoupení USA, jednoho z největších producentů emisí, oslabilo mezinárodní úsilí o řešení klimatické krize, protože omezilo financování a technologickou podporu, kterou USA do globální klimatické politiky přispívaly.
Spojené Státy by tedy dle jeho slibů - že zvýší těžbu ropy a bude spalovat více fosilních paliv - „drill, baby, drill“, opět mohly vystoupit z mezinárodních dohod o klimatu nebo odmítat plnit své závazky, což by oslabovalo globální klimatické úsilí.
Voliči a voličky v drtivé většině podpořili hlavní a dlouhodobý cíl Trumpovy kampaně, a to masivní zásah proti přistěhovalectví a deportaci až 15 milionů přistěhovalců bez dokladů.
V jeho prvním funkčním období zakázal trans osobám vstup do armády. Také slíbil, že bude podporovat návrhy zákonů, které by omezovaly práva transgender osob - například v přístupu k péči nebo sportu. Také by se jeho vláda mohla dotknout a ohrozit manželství pro všechny.
Trump za své předchozí vlády několikrát napadal veřejnoprávní média a žurnalisty a žurnalistky a podporoval konzervativní média v jeho politických snahách.
Politik chce prosazovat větší roli armády v zajišťování domácí bezpečnosti, například při kontrole hranic nebo řešení nepokojů. To v mnohých vyvolává obavy z militarizace veřejného života a omezování občanských práv.
Trump by mohl povolit rozsáhlé těžební a průmyslové aktivity na veřejných pozemcích, včetně národních parků a rezervací.
Environmentální regulace chránící veřejná území by mohly být zmírněny, což by mělo negativní dopad na biodiverzitu a místní ekosystémy.
Součástí politiky by mohlo být i omezování federálně chráněných oblastí a předávání pravomocí státům či soukromým firmám.
Trump pronesl, že bude podporovat tvrdší zákony proti demonstracím, což by vedlo k vyšším trestům za účast na protestech. Mohly by být zavedeny nové federální jednotky zaměřené na kontrolu protestů a na ochranu federálního majetku.
Tento přístup by mohl ztížit organizování a realizaci demonstrací a posílit pravomoci bezpečnostních složek.
Trump by pravděpodobně podporoval zákony usnadňující vlastnictví zbraní a omezoval snahy o zpřísnění kontrol, jak sám několikrát uvedl. Snaha o snížení regulací by mohla zahrnovat rozšíření možnosti skrytého nošení zbraní bez potřeby povolení.
Největší strach, kteří mají akutálně lídři po celém světě, je nevyzpytatelnost Donalda Trumpa v řešení mezinárodních otázek a konfliktů.
Například vyhlídky Ukrajiny se nyní zdají být chmurné, neboť Trump, který slíbil ukončit válku na Ukrajině během 24 hodin, hrozí zastavením americké vojenské pomoci Kyjevu. Podobné obavy panují i ohledně Gazy, kde je Trumpovo vítězství vnímáno jako podpora izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi.
Spojenci USA v NATO se obávají dalších kroků politika, který se sbližuje s protivníky, jako jsou Viktor Orbán, Kim Čong-un či Vladimir Putin, a povzbuzuje Rusko, aby „si dělalo, co chce“ vůči zemím opožděným s platbami do NATO.