Slova, která obejmou: Vzkazy o duševním zdraví, které právě teď možná potřebuješ slyšet

„Není slabost požádat o pomoc. A není nutnost být pořád v pohodě. Každý máme dny, kdy se svět zdá těžší než obvykle.“

„Vím, že asi teď nechceš nic slyšet, protože tvoje myšlenky jsou hlasitější než cokoliv z okolního světa, ale zkus se postupně tomu světu otevírat... Otevírat se těm milým slovům od kamarádů, nech si od nich pomoct, obrať se na svoje rodiče, příbuzné. Nejsi přítěž a o tom prostě život je, abychom si pomáhali navzájem.“

„I špatný období jednou skončí. A když ne dnes, tak zítra možná zase ucítíte malý záblesk světla. A to je někdy úplně dost.“

„Nikdy na tyhle věci nejsi sám*sama. Chodit na terapii a říct si o pomoc není ukázka slabosti, ale odvahy.“

„Nic se nezhroutí, když si dáš pauzu.“

„Život je krásný a těžký zároveň. Někdy je prostě na hovno a někdy máš pocit, že je to konec. Ale není, ať už jsi teď v jakékoliv situaci, tak nezapomeň, že to opravdu zvládneš. Nikdy nezapomínejte, že už jen to, že se zvednete z postele, je úspěch, na který můžete být hrdí, protože já na vás hrdý jsem!“

„Neutíkej před tím, co cítíš. Dovol si to prožít a pojmenovat, ale nenech, aby tě to pohltilo. Zkus pochopit, odkud ty pocity přicházejí, vypiš to ze sebe ven. Třeba jen do poznámek v mobilu. I to může být malá terapie. Až to ze sebe dostaneš, zkus s tím něco udělat. Zlom to dřív, než to zlomí tebe.“

„Každý z nás má občas těžký období a hlavně teď na podzim to může být ještě intenzivnější. Ale důležitý je o tom mluvit, nebýt na to sám a dovolit si nebýt v pohodě. I to je součást života a věř mi, že zase bude líp.“

„Když se necítím dobře, potřebuju slyšet, že i tohle přejde. Že nemusím být pořád silná a usměvavá, že i odpočinek, brečení nebo nicnedělání mají smysl. Někdy taky potřebuju slyšet, že nejsem rozbitá, jen unavená. Že to, že se mi teď nechce žít naplno, neznamená, že to tak bude napořád. A že i když mám pocit, že stojím na místě, možná se pořád posouvám. Jen to třeba není hned vidět.“

„Vždy si řeknu, co vše jsem již přežil a zvládl. A zvládnu i toto. Stejně tak, jako jsem to zvládl předtím. Vím, že to teď bolí, ale nebude to tak napořád. Lepší chvíle přijdou, stejně jako už přišly předtím, to mi věř.“

„Vždycky mi pomohlo si připomenout, co jsem už dokázala, jaké hezké věci jsem zažila a jaké mám kolem sebe lidi. Když mi není dobře, tak mi pomáhá si třeba jen zavolat s kamarádkou nebo se z toho vypsat.“

„Bude to dobrý. Vím, že teď máš pocit, že to není pravda, ale zas bude líp. Tak si koukej pustit nějakou komedii a dej si k tomu něco fakt dobrýho. Ideálně pizzu s plněnými sýrovými okraji a buď na sebe hodná.“

„Nezasloužíš si to a není to tvá chyba. I když sis myslel, že vzít si život je ta jediná cesta a už se nikdy nebudeš cítit lépe, tak jsem rád, že jsi to přežil. Nemáš tušení, jak krásný život tě čeká. Jsem na tebe pyšný, že jsi to přežil. Protože díky tobě tady teď jsem a žiju život, o kterém ses kdysi bál jen snít.“

„Hele u mě hrozně záleží, v jakém jsem rozpoložení a jak špatné to je, někdy potřebuju ty argumenty a nějaké ty tipy jak tu situaci vyřešit, ale popravdě 80-90% času vlastně jen potřebuju obejmout. Nic neříkat, nic nekomentovat, nelitovat, protože pro mě ten physical touch je prostě >>>. Ráda ale pak třeba slyším, že někdo validuje moje pocity, řekne mi, že je v pohodě tohle cítit, tímhle si procházet a že je to hrozně na hovno, ale každá situace má řešení a že nemůžu zachránit celý svět. Nějaký věci prostě neovlivním a je zbytečné věnovat tu mojí special energii něčemu, co za to nestojí.“