Přihlášení se k heyfomo
Vzhůru do krytu!
Třetí světové se teď nemusíme obávat, ale je fajn vědět, kde bychom se před ní případně mohli schovat.
Nejničivější atomovka všech dob ☢️💥
Když byla 30. října 1961 v Sovětském svazu testována doposud největší jaderná zbraň (Car-bomba), mnohým došlo, že vývoj těchto monstrozit musí skončit. Ohnivá koule měla průměr 8 kilometrů, atomový hřib byl 64 kilometrů vysoký. Rozsah pumy kompenzoval nepřesnost rádiového navádění, načež se přešlo na konstrukci balistických raket.
Kdyby Car-bomba (Ivan) spadla na Prahu… (zdroj: Nukemap)
Dialog s Ruskou federací je oproti komunikaci se Sovětským svazem otevřený. Ačkoliv má náš teoretický “protihráč” jaderné ponorky a balistické rakety, které jsou stále v pohybu po sibiřských pláních, v NATO existují tucty mechanismů, které 24/7 zaručují, aby takový útok nepřišel bez varování.
Bezpečnostní výzbroj NATO (2019)
Vzhůru do krytu ⛑️⬇️
Většina atomových krytů v ČR vznikla v průběhu padesátých a šedesátých let. Máme jich na území zhruba 5500 (z toho 1,8 tisíc provozuschopných) a údržba jednoho stojí v průměru 25 tisíc korun ročně. I přesto by ochránily maximálně 10 % české populace a nejvíc jich leží přímo v hlavním městě.
#1 Pražské metro a Strahovský tunel 🚇
Systém metra by měl ukrýt až 330 tisíc lidí, a to před všemi fázemi bombardování – tlakovou vlnou i ozářením. Stanice linky A mají nejvyšší stupeň ochrany. Velín se nachází na Klárově, částečně pod Úřadem vlády. Je údajně napojen i na Kramářovu vilu.
Dva kilometry dlouhý Strahovský tunel má kapacitu pro 15 tisíc lidí a za jeho zdmi najdete radiační sprchy, ošetřovnu i místnost pro těla zemřelých. Zásoby tu ale člověk nenajde – kryt byl vybudován pro krátkodobé krize, které by končily do 72 hodin.
#2 Thomayerova podzemní nemocnice (KO 17)
Do železobetonového krytu o třech podlažích se vejde 170 lidí. Jsou tam zásoby kyslíku i pohlcovače CO2, nádrž pitné vody o obsahu 48 tisíc litrů a komunikační sítě (ano, je tam internet).
Veškeré zdravotnické vybavení je plně funkční, ačkoliv pamatuje socialismus. Podzemní nemocnice byla v aktivním provozu naposledy při povodních v roce 2002 a na Silvestr 2000 jako záchytná stanice.
#3 Bunkry Parukářka a Vítkov 🦒
Kryt na Žižkově má kapacitu 2500 osob. Má vlastní zdroj elektřiny, vody a dvě odvětrávací věže, které slouží taky jako nouzový východ.
Další úkryt je v tunelu mezi Žižkovem a Karlínem. Ústí tunelu byla vybavena zárubněmi, do kterých měla přijít tlaková ocelová vrata. V krytu je stabilní teplota 15 stupňů, zásobárna vody, léků i potravin a místo pro 1250 lidí.
Další možností je pražská Troja. Přímo pod zoologickou zahradou je systém důlních štol z 19. století, které přišly vhod už během druhé světové jako letecký kryt. Přežití nezaručeno.
#4 Šestipodlažní kryt v Havířově ⛏️
Kryt byl vybudován pro zaměstnance dolu Dukla. V prvním patře se nachází dekontaminační kabina, nouzové výlezy, prachovny a dílna. V druhé je pak operační sál, sklady a obytné místnosti s koupelnou. Ve třetím telefonní ústředna, štábní místnost. Ve čtyřce a pětce jsou další místnosti, toalety a vodárna a úplně nejníž je například studna, jímky nebo strojovna.
#5 Podzemní komplex K-116
Původně nacistická továrna na součástky pro letadla v Prokopském údolí je dnes střežena vojáky a kamerovým systémem. Mluví se o záložním stanovišti české armády, která o něm informace nezveřejňuje.
Bojová pohotovost 🚀
Rusko a USA drží 90 % jaderných hlavic, které by měly být použity pouze v odvetném případě. Jejich počet je regulován Dohodou o snížení počtu strategických zbraní, START III až na 1550 pro obě jaderné velmoci.
Mnoho států vyspělého světa podepsalo Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (1968) – kromě Indie, Pákistánu a Izraele. Severní Korea od smlouvy v roce 2002 odstoupila a údajně disponuje štěpným materiálem na 2 až 40 jaderných hlavic (příjemný odhad 📊), s doletem 2000 kilometrů.
Existuje skutečná hrozba? 🤯
Scénář jaderného konfliktu není pouze předmětem fikce, jde o reálné riziko. Některé teorie mluví o zhroucení celé civilizace, jiné zase o nukleární zimě, kterou by miliardy lidí přežily a která by změnila mírné klimatické podmínky, na které jsme zvyklí.
Takže pro příště už víte, proč říkat zbraním ne a proč nejde jednoduše izolovat problematické státy a světové konflikty. Jedinou správnou cestou je mezinárodní spolupráce a podpora.