Vládní a humanitární krize ve Venezuele pokračuje, zemi opustilo od roku 2015 už 7 milionů lidí

Venezuela se už od roku 2015 potýká s dlouhodobou politickou a humanitární krizí. Největší zásluhu na tom má vláda pevné ruky Nicoláse Madura, levicového diktátora, který se do čela země dostal už v roce 2013 a o pět let později, v květnu 2018, byl znovuzvolen prezidentem. Jeho vláda je nicméně čím dál tím více autoritářská, kvůli čemuž už ze země od roku 2015 odešlo na 7 milionů lidí.

Do čela opozice se proto v roce 2019 postavil Juan Guaidó a poslanci opozičních stran ho tehdy prohlásili přechodným prezidentem. Stejně jako například Spojené státy nebo Evropská unie, i venezuelská opozice považovala parlamentní volby za nesvobodné a odmítla uznat Nicoláse Madura za svého právoplatného prezidenta. V zemi tak vznikla paralelní vláda, která neměla prakticky žádnou výkonnou moc, její představitelé se ale podíleli na správě aktiv, která zmrazily západní země v rámci sankcí zavedených právě proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura. Dohlíželi navíc na fungování zahraničních velvyslanectví, zatímco Madurova vláda vykonávala doma kontrolu nad téměř všemi institucemi včetně bezpečnostních složek.

Čtyři roky po zvolení přechodného prezidenta si však koncem prosince 2022 venezuelská opozice odhlasovala poměrem 72 ku 29 hlasům odvolání Guaidóa, který nezvládl levicového Madura sesadit, a ztratil tak důvěru opozičních politiků i zahraničních velmocí. Zrušení jeho mandátu odráží změny v mocenské rovnováze ve venezuelské opozici, která se snaží najít nové cesty k oslovení voličů před prezidentskými volbami, které se budou konat v roce 2024. Byl to právě Guaidó, kterému se povedlo opozici sjednotit, avšak ne udržet.

Spolu s odvoláním Guaidóa si opoziční politici odhlasovali také vytvoření správní rady, která by místo něj spravovala venezuelská aktiva držená v zahraničí, zejména pak americkou rafinerii a prodejce pohonných hmot Citgo. Předsedkyní alternativního venezuelského parlamentu se nyní stala Dinorah Figuera, na kterou byl venezuelským soudem vydán zatykač. Maduro se tak snaží zlikvidovat opoziční síly, zřejmě aby si zajistil pokračování mandátu i po roce 2024. Zda opozice ve svých snahách o uspořádání demokratických voleb uspěje, ukáže jen čas. Prozatím ale zůstává v čele země Nicolás Maduro, autoritářský vůdce, který si udržuje moc díky podpoře nejen armády, ale také třeba Ruska, Íránu či Turecka.

Zdroje: ČTK, Reuters, BBC, The Guardian