Lidé dál umírají na hlad, světové humanitární organizace bijí na poplach a Izrael odmítá odpovědnost. Takto vypadá situace v Gaze

Gaza nebyla nikdy „hladovější“

Ministerstvo zdravotnictví Pásma Gazy uvedlo, že podvýživou trpí v zemi přibližně 600 tisíc lidí, včetně nejméně 60 tisíc těhotných žen. Nejvíce jsou přitom ohrožené děti a starší lidé, u kterých lékaři zaznamenávají nejvyšší nárůst případů akutní podvýživy.

Znepokojující jsou podle humanitárních a lidskoprávních organizací také rychle se navyšující počty zemřelých v důsledku hladovění - v uplynulých třech dnech zemřelo na hlad a podvýživu více než 40 lidí.

Od počátku konfliktu v říjnu 2023 až do 20. července 2025 byl přitom celkový počet úmrtí v důsledku hladu 68.

Nedostatek jídla v zemi mimo jiné způsobuje raketový růst cen potravin a cena mouky se v některých částech Gazy šplhá až na třicetinásobek běžné ceny. Podle jednoho ze svědectví z pásma, která přinesl deník The Guardian, stojí pouhý kousek obyčejného pita chleba 15 šekelů (tedy více než 90 korun).

Na hlad neumírají jen obyvatelé Gazy. Podle české humanitární a lidskoprávní organizace Člověk v tísni čelí hladu také humanitární pracovnictvo, jehož úkolem bylo místním pomáhat.

Vyhladovělí jsou také lékaři a lékařky, kteří začínají být příliš slabí na to, aby byli schopní ošetřovat podvyživené a zraněné civilisty.

Odborový svaz novinářů agentury AFP v úterý uvedl, že poprvé v historii agentury (která byla založena v roce 1835) existuje reálné riziko, že některý z jejích kolegů zemře v důsledku vyhladovění.

Společná výzva

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací vyzvala ve středu k okamžitému ukončení izraelské blokády a obnovení distribuce pomoci pod vedením OSN. Podle společného prohlášení stojí u hranic s Gazou tuny pomoci, ke kterým však humanitární pracovnictvo nemá kvůli izraelským restrikcím přístup.

Podle Člověka v tísni, který je vedle mezinárodních organizací Lékařů bez hranic nebo Save the Children také signatářem výzvy, tak izraelská blokáda přináší chaos, hlad a smrt.

Vyzývají proto k otevření všech hraničních přechodů do Gazy a obnovení plného přísunu jídla, dětské výživy, pitné vody, léčiv a zdravotnického materiálu a paliva.

Dodávky humanitární pomoci a distribuční centra jsou už dva měsíce pod kontrolou Humanitární nadace pro Gazu (GHF) - organizací podporovanou Izraelem a Spojenými státy. Původní systém rozdělování pomoci prováděný OSN a jinými mezinárodními organizacemi podle Izraele údajně selhal a GHF ho měla s lepšími výsledky nahradit.

Podle podepsaných organizací systém distribuce pomoci vedený OSN neselhal, ale bylo zamezeno, aby fungoval, a chtějí obnovit pomoc založenou na humanitárních principech pod vedením OSN.

Záběry z jednoho z výdejních míst humanitární pomoci:

Dále vyzývají vlády ostatních zemí k vývoji nátlaku na řešení situace, k okamžitému příměří a odmítnutí militarizovaného systému distribuce pomoci.

Výzva připomíná, že u distribučních center, která jsou, jak už bylo zmíněno, pod kontrolou GHF a jsou v blízkosti stanovišť izraelské armády, bylo v uplynulých týdnech zabito přes tisíc lidí ve snaze získat jídlo.

Organizace slouží propagandě Hamásu

Izrael prohlášení obratem odsoudil. Podle něj signatáři výzvy „slouží propagandě Hamásu“ a do Gazy už se údajně dostalo značné množství humanitární pomoci, a to včetně dětské výživy.

V jednom z dalších příspěvků na síti X ukázal záběry s naloženými kamiony u hranic s Gazou a odmítl, že by humanitární pomoc byla blokována ze strany Izraele. Naopak obvinil OSN, která prý nedělá svoji práci, tedy další distribuci pomoci, jak má.

Mezinárodní kritika Izraele sílí

Kromě humanitárních organizací označilo Izrael za viníka kritické situace v Gaze také francouzské ministerstvo zahraničí a začátkem tohoto týdne vydalo společné prohlášení 25 států, ve kterém vyzvalo k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy.

Britský ministr zahraničí David Lammy kritizoval Izrael na stanici BBC a řekl, že je situací v pásmu zděšen a znechucen. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila záběry z pásma za neúnosné a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas na síti X napsala, že izraelská armáda musí přestat zabíjet lidi u distribučních center humanitární pomoci.

Česko Izrael podporuje, i když prý ne bezpodmínečně

Česko se k podpisu zmíněné výzvy pětadvaceti států nepřipojilo.

Humanitární a lidskoprávní organizace opakovaně zdůrazňují, že systematické hladovění obyvatelstva je válečný zločin.

Zdroj: ČTK, iRozhlas, Člověk v tísni, The Guardian