Přihlášení se k heyfomo
V Egyptě začala klimatická konference COP27
V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch začala v neděli světová klimatická konference COP27. Jaká budou její hlavní témata a proč je vůbec důležitá?
Co je COP27?
Konference OSN o změně klimatu se koná každoročně od roku 1995. Tyto zpravidla dvoutýdenní summity jsou prostorem pro světové lídry, politiky i odborníky k diskuzi o klimatické krizi na globální úrovni. V podstatě je zapojen každý národ, země nebo stát na světě, což představuje celkem 197 stran, které budou mluvit o dalším postupu v boji proti globálnímu oteplování. Když k nim připočítáme i již zmíněné odborníky nebo třeba přítomné klimatické aktivisty, počet účastníků stoupne na 45 tisíc. Po loňské konferenci COP26 v Glasgow se nyní koná 27. konference COP v Egyptě a trvat bude do 18. listopadu, Českou republiku na ní pak bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Co se bude řešit?
Čtrnáctidenní jednání zahájí 7. a 8. listopadu summit světových lídrů. Poté budou vládní představitelé řešit některé z nejzávažnějších otázek týkajících se klimatu, včetně financování, dekarbonizace a zemědělství. V druhém týdnu pak budou v centru pozornosti velká témata včetně rovnosti žen a mužů, vody a biologické rozmanitosti.
Třetina Pákistánu byla zaplavena. Nejteplejší léto v Evropě za posledních 500 let. Filipíny zasaženy. Celá Kuba v black-outu. Čeká nás obrovská práce. Stejně obrovská jako dopady klimatu, které vidíme po celém světě.
Na pařížské konferenci v roce 2015 se političtí lídři zavázali, že se pokusí omezit růst globálních teplot na 1,5 stupně oproti předprůmyslové éře. Dosavadní opatření však nejsou dostatečná, a tak se zdá, že udržet růst teplot pod stanoveným limitem se nepodaří. Světová meteorologická organizace nedávno varovala, že hranice globálního oteplení o 1,5 stupně by mohla být překročena už do roku 2026.
Proč je COP27 důležitá?
Klimatické konference jsou důležité, protože poskytují světovým lídrům čas a prostor, aby se seznámili s nejnovějšími vědeckými poznatky o klimatu a provedli změny, kterých lze dosáhnout pouze skrze vzájemnou a koordinovanou spolupráci.
V roce 2015 byla například na konferenci COP21 přijata Pařížská dohoda, tedy první právně závazná globální smlouva o změně klimatu, která zavazuje 196 smluvních stran udržet globální oteplování pod úrovní 1,5 °C ve srovnání s předindustriální dobou. Na konferenci COP26 se pak objevilo množství nových závazků, týkajících se uhlí, odlesňování, emisí metanu a dalších. I přesto jsou ale v posledních letech konference v některých směrech neúspěchem, tedy především v kontextu těch problémů, které potřebují opatření nejnaléhavěji.
Válka na Ukrajině odsouvá opatření v oblasti klimatu na vedlejší kolej, zatímco naše planeta sama hoří. Jsme v boji na život a na smrt o vlastní bezpečnost dnes a o přežití zítra. Není čas na ukazování prstem – ani na kroucení palcem. Je čas na kompromis mezi rozvinutými a rozvíjejícími se ekonomikami, který změní pravidla hry a bude na kvantové úrovni.
Zdroj: OSN, ČTK, Euronews, The Guardian