Univerzity ve Spojených státech už nebudou moci v rámci affirmative action zvýhodňovat menšiny. Jaké to bude mít důsledky?

Ve Spojených státech došlo jen před pár dny k přelomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ten totiž znemožnil americkým univerzitám sestavovat přijímací zkoušky tak, aby zvýhodňovaly menšiny, což v posledních dekádách mnoho vzdělávacích institucí praktikuje, a snaží se tak uměle nastavit podíl menšin ve svých organizacích na takové hodnoty, které by aspoň trochu odpovídaly realitě – tedy etnickému složení populace ve Spojených státech.

Nejvyšší soud USA tak rozhodl ve prospěch aktivistické skupiny Students for Fair Admission, která dlouhodobě obviňuje Univerzitu Severní Karolíny, že zvýhodňuje bělošské uchazeče a ty asijského původu. Rozhodnutí se ale bude týkat i Harvardovy univerzity a jeho dopad bude ještě mnohem širší – podle některých zvrátí pokrok, který byl v tomto ohledu v posledních dekádách zaznamenán.

Podle soudu Univerzita Severní Karolíny porušovala zvýhodňováním určité etnické skupiny 14. dodatek americké ústavy, který pojednává o rovném postavení před zákonem. Harvardova univerzita pak údajně porušovala zákon z roku 1964, který zakazuje diskriminaci na základě rasy či státní příslušnosti. Předseda soudu nicméně uvedl, že školy mohou brát při testech i nadále v potaz to, jak studentům jejich etnická příslušnost ovlivnila život.

Politika zvaná affirmative action nebo také pozitivní diskriminace začala být ve Spojených státech praktikovaná v 60. letech 20. století, když se společnost začala snažit odstraňovat rasovou segregaci. Největší podíl chudé části obyvatelstva totiž tvořili lidé tmavé barvy pleti mimo jiné i proto, že byli v minulých stoletích kontinuálně diskriminováni a vykořisťováni systémem, a nemohli se tudíž vzdělávání účastnit.

Politika affirmative action, tedy zvýhodňování menšin, si tak dala za cíl uměle zapojit tyto menšiny do vzdělávacího systému tak, aby se postupem času a v dlouhodobém horizontu staly součástí pracovního trhu a aby jejich podíl na něm odrážel etnické složení populace ve Spojených státech. Nynější rozhodnutí Nejvyššího soudu proto může mít za následek mimo jiné menší proud vysokoškolsky vzdělaných lidí etnických menšin na pracovní trh a tedy jejich nerovnoměrné zastoupení v různých strukturách společnosti.

Zdroj: ČTK