Zdá se ti taky, že jsou kavárny čím dál tím podobnější? Minimalistický design, stejná paleta barev a téměř stejná nabídka. Náhoda, nebo důsledek algoritmů a vliv sociálních sítí?
Určitě nejsem jediná, kdo si v poslední době všiml, že si kavárny po celém světě začínají být až podezřele podobné. Já si to naplno uvědomila na dovolené v Mexiku, kde jsem kavárny navštěvovala častěji než obvykle.
Všechny měly velmi podobnou atmosféru — minimalistický interiér, tlumené barvy, otevřené prostory s industriálními prvky, moderní nábytek, v nabídce avocado toast nebo acai bowl… Ať už jsem šla kamkoliv, připadala jsem si, jako bych se ocitla ve známém prostředí.
Žijeme v době, kdy jsme svědky tzv. globalizace designu – a to právě díky digitální blízkosti světa. Internet a sociální sítě neovlivňují jen náš osobní pohled na svět, ale i to, jak vypadají místa, která navštěvujeme.
Jako společnost se inspirujeme podobnými vizuály, algoritmy nám servírují „doporučené” lokality a podniky, a tak se naše kolektivní představa o tom, co je esteticky přitažlivé, začíná sjednocovat.
Tento jev popisuje více autorů, ale jako jeden z prvních ho pojmenoval americký novinář Kyle Chayka, který pro něj zvolil termín AirSpace.
Fenomén sleduje už řadu let – poprvé ho představil v článku pro The Verge s názvem How Silicon Valley helps spread the same sterile aesthetic across the world a později mu věnoval i celou knihu.
Jednu z věcí, kterou Kyle Chayka ve své knize zmiňuje, je proměna významu slova minimalismus. Všímá si, že se z původně uměleckého směru stal marketingový nástroj – dnes je minimalistické úplně všechno: od kosmetiky, přes nábytek až po životní styl.
Slovo, které dřív patřilo do světa architektury a umění 60. let, se dnes pojí hlavně s Instagramem a estetikou, která dobře vypadá a ještě líp se prodává. Stačí k čemukoliv přidat nálepku „minimalistické.
Minimalismus tak podle něj ztratil svůj původní obsah a stal se z něj jen další brandingový nástroj – něco, co má působit stylově, čistě a univerzálně atraktivně.
„AirSpace“ označuje prostory, které si navzdory rozdílné geografii a kultuře začínají být až znepokojivě podobné – od kaváren přes coworkingy až po Airbnb byty. Všechny působí komfortně, známě a „insta-friendly“ – ale často postrádají jedinečnost místa, kde se skutečně nacházíme.
Jako společnost se nám začíná zúžovat vizuální vkus a postupně se otupuje kreativita i originalita. Dáváme přednost tomu, co už známe, a co se nám osvědčilo.
Důkazem jsou i globální řetězce jako Starbucks nebo McDonald's – místa, která lidé vyhledávají zvlášť v zahraničí právě proto, že nabízejí předvídatelnost, známé prostředí a jednotnou nabídku. Design, nabídka, atmosféra – všechno je stejné, ať je člověk v Praze, Londýně, nebo Bangkoku.
Ta komfortní známost je sice příjemná, ale zároveň nás pomalu vzdaluje od objevování nového a autentického.
A stejně tak se rozrůstají a získávají na popularitě podniky, které se drží podobného konceptu. Skvělým příkladem je kavárenský řetězec The Miners, který se z původní pražské lokace rozrostl do Bratislavy, Barcelony, Polska a Rakouska, přičemž zachovává stejný design a nabídku, která je pro AirSpace typická.
Takže pokud budeš někdy mít pocit, že už jsi v nějaké kavárně někdy byl*a - i když jsi třeba v jiné zemi, je dost možné, že ses právě ocitl*a uprostřed AirSpace.