Trump chce udělat z Kanady další stát USA a anektovat Grónsko a Panamský průplav. Is he serious?

Kanada jako 51. stát USA

Kanaďané to s Trumpem nemají snadné. Už během jeho prvního prezidenství s ním vedli spory kvůli dohodě o zóně volného obchodu. Trump označil předchozí smlouvu z roku 1994 mezi Kanadou, USA a Mexikem (NAFTA) za „worst deal ever“ a rozhodl se uzavřít nový. Aby vyjednal pro Američany lepší podmínky, připojil k tomu vyhrůžky a zvýšil cla na kanadskou ocel a hliník.

Tentokrát ale zašel o krok dál a hlásá, že úplně nejlepší by bylo, aby se Kanada stala dalším státem USA. Hranici mezi státy označil za umělou a spojení zemí by podle něj bylo „skutečně něco“. Vadí mu, že USA vojensky Kanadě pomáhají a utrácí tak peníze navíc i za její bezpečnost.

Jako guvernéra kanadského státu by si představoval hokejistu Wayna Gretzkyho, se kterým už o jeho kandidatuře vtipkoval. Mezitím na své sociální síti Truth Social vypostoval obrázky, kde země spojil do jedné pod americkou vlajku nebo AI generated verzi sebe stojíc u kanadské vlajky a hledíc na Matterhorn (který je v Alpách).

Na úterní tiskové konferenci odmítl, že by k připojení Kanady použil vojenskou sílu, svého cíle chce dosáhnout ekonomickým nátlakem. To se samozřejmě vůbec nelíbí jeho kanadskému protějšku, končícímu premiéru Justinu Trudeaovi, který uvedl, že neexistuje nejmenší šance, že by se Kanada připojila k USA.

Anexe Grónska??

S Grónském by ale Trump v rukavičkách už nejednal. Na dotaz novináře uvedl, že nemůže vyloučit, že by k záboru autonomního území Dánského království použil ekonomickou či vojenskou sílu. Jako důvod pro připojení území k USA uvedl strategické důvody ekonomického charakteru. Kvůli tajícím ledům se totiž otevírají nové obchodní stezky pro lodní dopravu.

Ani s Grónskem ale takto nejedná poprvé. Už v roce 2019 během svého prvního prezidentství navrhoval, že jej Amerika koupí. Dánská premiérka Mette Frederiksen ale jeho nápad označila za „absurdní“ a odmítla jej. Ani představitelé Grónska neměli zájem a podpořili svoji autonomii pod Dánským královstvím.

Jeho nejstarší syn Donald Trump Jr. do Grónska v úterý dokonce přiletěl. Na sociální sítě pak publikoval video, na kterém stojí obklopen skupinou obyvatel Grónska, ke kterým přes telefon hovoří jeho otec a ujišťuje je, že v případě anexe se o ně USA „dobře postarají“.

Dánská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Obyvatelé Grónska mají velkou podporu v tom, že Grónsko není na prodej a nebude ani v budoucnu,“ uvedla Frederiksen a dodala, že je ráda, že se Američané zajímají o arktické oblasti, protože je to potřeba, ale vyzvala k respektující komunikaci, na kterou je zvyklá z NATO.

Panamský Americký průplav

Třetí území, které by si Trump rád přivlastnil, je Panamský průplav. Američané jej na začátku minulého století vybudovali, aby propojili Pacifický a Atlantský oceán a zkrátili tak lodní obchodní cesty. V roce 1977 se ale dohodli s Panamou, že jí průplav postupně předají, což bylo završeno v roce 1999.

Trump toto rozhodnutí označil za „terrible thing to do“ a nechal se slyšet, že by rád Panamský průplav dostal opět pod kontrolu USA. Stěžuje si na to, že Panama chce po amerických lodích příliš velké poplatky a tvrdí, že nad průplavem pomalu přebírá kontrolu Čína. Stejně jako v případě Grónska, i tady nevyloučil vojenskou intervenci.

Panamský ministr zahraničí Javier Martínez Sacha označil suverenitu průplavu za „no negociable conquista irreversible“ (nezvratný fakt, o kterém se nevyjednává). Dodal, že průplav zůstane pod kontrolou Panamy a že není v žádném oficiálním či neformálním kontaktu s Trumpem a jeho týmem ohledně této záležitosti. Panamský prezident minulý měsíc natočil video, ve kterém odmítl, že by Čína měla jakýkoli vliv na jeho provoz.

Co bude dál?

Trump na tiskovce zaútočil ještě na Mexiko a uvedl, že bude chtít přejmenovat Gulf of Mexico na Gulf of America. Prý to podle něj „zní skvěle“. Dodal, že Mexičané budou muset něco udělat s migrací, která od nich směřuje do USA.

Jeho výpady vůči nepřátelským státům, ale i blízkým spojencům nejsou nic nového. Trump už v prvním prezidentství soupeřil se všemi a vyhrožoval, často ale ve skutečnosti šlo o obchodní taktiku, jak získat lepší deal.

Na tiskovce promluvil o tom, že Ameriku přivede do „zlatého věku“, neprozradil ale, jak to chce udělat a ani to, jak by chtěl americká území konkrétně rozšiřovat.

Pokud by skutečně mělo dojít k vojenskému napadení cizí země, má Trump velmi limitované možnosti. Malé vojenské akce může schválit sám, ale velké operace, kterými by nepochybně anexe cizí země byly, musí schválit Kongres. A tam by už zřejmě narazil. So let's hope for the best.