Trump a Putin se potkají na Aljašce. O čem spolu budou jednat?

Prezidenti Spojených států a Ruska se potkají tento pátek na Aljašce, bývalém Ruském území, aby společně prodiskutovali ukončení války na Ukrajině. Poslední americký prezident, se kterým se hlava Ruska potkala, byl Joe Biden v roce 2021.

Návrhů na příměří v této době existuje spousta, jednání proběhla v desítkách, zatím se ale nic z toho nepřiblížilo k něčemu konkrétnímu. Od jednání s Putinem se tak očekává hodně, a zároveň možná nic - Ukrajina totiž na summit přizvaná nebyla a nejenom, protože to vypadá jako další „O nás bez nás“ je toho ve hře poměrně hodně.

Absence Ukrajiny si vyžádala reakce jak od ní samotné, tak od další evropských leadrů - Spojeného království, Polska, Německa, Francie, Itálie, Finska a Evropské komise, kteří 9. srpna vydali společné prohlášení požadující připuštění Ukrajiny na summit. V něm uvedli, že „cesta Ukrajiny nemůže být rozhodnuta bez ní.“ Právě obavy z jednostranných jednání provází konverzace a meetingy ohledně Ukrajiny už samotného počátku.

Trump tento summit označuje spíš za testování vod - má v plánu si vyslechnout Putinovy požadavky a pak o nich informovat Zelenského i NATO. Z respektu prý Zelenskému zavolá jako prvnímu. Naznačil taky, že by chtěl zprostředkovat přímé setkání mezi Putinem a Zelenským, pokud uvidí jejich nároky jako přijatelné.

Jak by řešení mohlo vypadat?

Podle Trumpa vyžaduje ukončení války určitou výměnu teritorií. „Je to komplikované. Nějaké území dostaneme zpátky a nějaké se vymění,“ uvedl. Reflektuje to už existující návrhy ruské strany, která si jako podmínky k ukončení války klade mimo jiné garanci, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO a uznání veškerého okupovaného území za ruské - to znamená Krim, Donbas (Luhanská a Doněcká oblast), Záporoží a Cherson, které tvoří téměr 20 % ukrajinského území.

Na druhou stranu Zelenský usiluje o úplné stažení ruských vojsk, návrat vězňů a unesených ukrajinských dětí, stíhání ruských vůdců za válečné zločiny a bezpečnostní záruky, které by zabránily další ruské agresi.

Podmínky ukončení války obou stran by tak nemohly být rozdílnější a Trump si od svého řešení slibuje kompromis, který ve výsledku nepotěší nikoho.

Ukrajinské obyvatelstvo je na vážkách

Ačkoliv se velká část Ukrajinců a Ukrajinek svého území vzdát nechce, někteří připouští, že by takovou variantu přijali, pokud by to znamenalo konec bojů. Anastasia Yemelianova pro CNN uvedla, že se cítí rozpolcená. Svou zemi miluje, ale „když vidím všechny ty mrtvé a vím, že moje matka teď žije v Nikopolu pod palbou a můj otec bojuje, chci, aby to všechno co nejdříve skončilo,“ říká.

Podle agentury Gallup se navíc za poslední roky otočil poměr Ukrajinců a Ukrajinek, kteří chtějí, co nejrychlejší ukončení války prostřednictvím vyjednávání a těch, kteří podporují pokračování bojů až do vítězství. V prvním roce války byla většina pro pokračování v bojích, letos už je většina pro ukončení.

He loves his meetings

Není to poprvé, co Trump o vyřešení konfliktu jedná. Jako prezident se do něj zapojil už dva dny po nástupu do funkce, kdy řekl, že na Rusko uvalí další sankce a vyšší tarify, pokud válku na Ukrajině neukončí. V polovině února měli prezidenti společný hovor, který byl podle Trumpa velmi produktivní. O několik dní později, 28. února, se Trump viděl také se Zelenským v Oválné pracovně, což je jednání, ze kterého vzešlo víc bizárků a memů než čehokoliv jiného (i z toho důvodu, že se nedotáhlo do konce).

Společně se pak viděli ještě v červnu na meetingu, který si oba pochvalovali. „Diskutovali jsme o tom, jak dosáhnout příměří a skutečného míru. Mluvili jsme o tom, jak chránit naše občany. Oceňujeme pozornost a ochotu pomoci přiblížit mír,“ sdělil Zelenskyj a Trumpovi poděkoval za pomoc. Trump tehdy nicméně odmítl, že by se Zelenským o příměří jednal.

Podtrženo sečteno - its a mess. Každé jednání vypadá jinak, ale dopadá úplně stejně, a to tak, že k ničemu nevede. Teď zbývá jen čekat, jak dopadne to páteční.

Zdroje: AP, NPR, BBC, idnes.cz, The Guardian, The New York Times, CNN, www.gov.uk