Timothée Chalamet prošel rebrandem, který působí jako dokonale promyšlená (a zároveň chaoticky autentická) kampaň. Od legendární účasti na Timothée Chalamet look-alike competition přes expert-level rozbor college fotbalu na televizní stanici ESPN až po lip sync Edith Piaf před Eiffelovkou – Chalamet ukazuje víc ze své osobnosti než kdy dřív. Možná to celé vypadá jako spontánní chaos, ale jedno je jasné - Oscara si tentokrát nechce nechat ujít.
Timothée Chalamet se neohlášeně objevil na soutěži svých dvojníků ve Washington Square Parku. S knírkem působil trochu jinak, ale přesto bylo nemožné ho nepoznat. Video se okamžitě rozletělo po sociálních sítích a odstartovalo vlnu dalších look-alike soutěží. A tímto byla A Complete Unknown press tour odstartována.
Obklopen legendami univerzitního fotbalu se Chalamet stal hostem pořadu College GameDay na televizní stanici ESPN. Zatímco ostatní rozebírali hru skrz statistiky a strategii, on byl jediný z panelu, kdo přesně trefil výsledek finále MAC – Ohio rozdrtilo Miami-Ohio 38:3. Překvapil nejen svou přesností, ale i tím, jak sebejistý byl – jako by to celé nedělal poprvé.
Zatímco jiní by vsadili na tradiční rozhovory a mediální vystoupení, Chalamet si vybral jinou cestu.
U Zanea Lowea bylo jasné, že se do své role a celého příběhu Boba Dylana úplně ponořil. Mluvil o něm s nadšením a respektem, který daleko přesahoval běžné promo. Kvůli dvěma odkladům natáčení filmu se na tuto roli připravoval téměř pět let, takže spíš než jako herec na press tour působil jako někdo, kdo Dylana roky studoval.
Pak přišel podcast Thea Vona. Vzhledem k tomu, že Von pomohl Donaldu Trumpovi v prezidentské kampani 2024, nebylo to jen další vystoupení v rámci tiskového turné, ale i strategický tah směrem k demografii, která by jinak A Complete Unknown ignorovala - tedy mladí muži. Mluvili o jeho proměně v Boba Dylana, o vyrůstání v New Yorku a o tom, jak si vybírá projekty, na kterých chce pracovat. Výsledek? Nejlajkovanější komentář pod videem: „He hardcore passed the vibe check“.
Krátce poté se objevil u Brittany Broski, která s ním vedla rozhovor, během něhož poklekl na jedno koleno a prohlásil: „Hail supreme leader, Broski.“ Stejně jako u Thea si i tentokrát dělal a říkal, co chtěl – jedinou připomínkou toho, že je stále na press tour, byla mikina s názvem filmu, kterou měl na sobě.
Minulý rok v prosinci Timothée Chalamet na čtrnáct minut zapnul stream na Instagramu – víc než dost na to, aby si všichni položili otázku: Co jsem to právě viděl*a? V komentářích se objevovaly spekulace, zatímco Club Chalamet děkoval herci za sdílení „immersive art“. O několik dní později sdílel sérii klipů z Paříže, kde u Eiffelovky lipsyncoval Non, je ne regrette rien od Édith Piaf. Jaký to mělo význam a co tím chtěl říct? To si musí každý domyslet sám.
Timothée Chalamet už dávno není jen indie miláčkem Grety Gerwig. Když se poprvé objevil na scéně, byl prezentován jako „the soft“ leading man, někdo, koho bylo snadné vnímat a idealizovat jako intelektuála s vytříbeným vkusem. Ale ke konci dne… he is just a guy. Má rád fotbal a celkově sport. A chodí s Kylie Jenner.
Přitom to celé dává smysl. Pokud může „bro vote“ dostat někoho do Bílého domu, proč by nemohl pomoct i herci k Oscarovi? Hollywood se mění a zdá se, že úspěch už není jen otázkou hereckého talentu. Chalamet v tomhle směru předvedl mistrovskou práci. Jestli mu to nakonec přinese i zlatou sošku, se dozvíme na začátku března.