Trump's tarrifs for dummies: Co znamenají Trumpova cla a bude se zdražovat i u nás?

Americký prezident Donald Trump v sobotu 1. února podepsal nařízení k zavedení celoplošných cel na dovoz zboží z Kanady, Mexika a Číny. Kanady a Mexika se měla týkat cla ve výši 25 % na všechno. Trump ale na poslední chvíli posunul datum, odkdy cla začnou platit, o měsíc. Evidentně tak využívá ekonomickou sílu USA k tomu, aby sousední státy donutil jednat jemu po vůli.

Cla uvalená na Čínu ale nestáhl a od dnešní půlnoci washingtonského času tak na všechno čínské zboží platí 10% cla.

Co jsou cla?

Cla (nebo anglicky tariffs) jsou poplatky nebo daně na zboží, které vláda uvaluje na zboží dovážené do její země. Trump zavedl cla ad valorem, což znamená, že daň netvoří konkrétní částka, ale vypočítává se procentně z hodnoty produktu.

Jak fungují, a kdo je platí?

Jako příklad si můžeš představit avokáda, která se do USA nejčastěji dováží z Mexika. K běžné ceně za jejich import se kvůli clům mělo přidat ještě 25 procent, což zvýší finanční náklad, který musí dovozci zaplatit celním úřadům.

Podle ekonomů ho na sebe neberou jen dovozci, ale i zákazníci - aby se náklady vyrovnaly, ceny zboží se zvednou a ve výsledku je nezaplatí ti, co produkty do země přivezou, ale právě i obyčejní zákazníci v obchodech.

Kdyby celá hodnota cel přešla na tebe, zaplatil*a bys například za avokádo místo 50 korun 62,5 korun, tedy o 25 % víc. Především tohle je předmětem kritiky ať už demokratů, odborníků nebo občanů - Trump ve své volební kampani slíbil, že ceny potravin sníží, cla je ale naopak mohou zvýšit.

Podle profesora ekonomie Felixe Tintelnota ještě existuje varianta, že by vývozci mohli svoje ceny naopak snížit, aby se vyrovnali konkurenci - při zvýšení nákladů na dovoz pak totiž budou dovozci logicky hledat levnější varianty, Donald Trump ale nic takového přislíbit nemůže.

Proč je Trump zavádí?

Cla by podle Trumpa měla především posílit americký průmysl přilákáním firem a výroby na domácí půdu, čemuž by měly dopomoct investice a snížení daní pro firmy, které budou svoje produkty vyrábět v USA. Dalším důvodem je zvýšení příjmů do státní pokladny.

Primárně ale cla slouží jako vyjednávacího prostředek s ostatními zeměmi. Trump jejich zavedení zdůvodnil mimo jiné tím, že do USA ze sousedních zemí a z Číny proudí smrtící droga fentanyl. Mexičanům navíc vyčítá migrační vlnu.

Jak na to reagují ostatní země?

Kanada nejprve zavedla vlastní cla, aby USA „vrátila úder“. Nakonec ale na poslední chvíli došlo k dohodě a zavedení cel se o 30 dní posouvá. Kanadský premiér Justin Trudeau ve zjevné reakci na síti X uvedl, že jeho země zavede post pro člověka odpovědného za řešení obchodu s fentanylem, posílí hranice a vytvoří společné americko-kanadské komando zaměřené na boj s organizovaným zločinem. Učinil tak poté, co jej Trump obvinil, že z jeho země do USA proudí fentanyl, a proto zavádí cla.

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum v příspěvku na Twitteru uvedla, že odmítá nařčení americké vlády, že by její vláda byla spolčená s mexickými kartely, zároveň pověřila ministra hospodářství přípravou celní politiky pro USA.

Zmínila ale i fentanyl, který podle Trumpa do USA přichází kromě Mexika i z Číny. „Za čtyři měsíce naše vláda zabavila více než 40 tun drog, včetně 20 milionů dávek fentanylu. Rovněž zatkla více než deset tisíc lidí napojených na tyto skupiny. Pokud by vláda Spojených států a její agentury chtěly řešit vážnou spotřebu fentanylu ve své zemi, mohly by například bojovat proti prodeji narkotik na ulicích svých hlavních měst nebo zahájit masivní kampaň na prevenci konzumace těchto drog a péči o své mladé lidi, jako jsme to udělali v Mexiku,“ napsala Sheinbaum.

Po telefonátu s prezidentem Trumpem se zavedení cel pro Mexiko o měsíc odkládá, země spolu ale budou dále jednat.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning k fentanylu dodala, že za drogovou krizi si Spojené státy mohou samy. Do 24 hodin má proběhnout jednání mezi čínským prezidentem a Trumpem. V reakci také zavedli cla na surovou ropu, zemědělské stroje či některá auta. Čína zároveň oznámila, že zahajuje antimonopolní vyšetřování společnosti Google a uvalení cel dala prošetřit k Světové obchodní organizaci.

Cla pro Evropu when?

Trump pohrozil, že cla brzy zavede taky pro Evropu. „Využívají nás, máme deficit tři sta miliard dolarů,“ uvedl. „Neberou od nás ani naše auta, ani naše zemědělské produkty, neberou skoro nic a my bereme všechno, miliony aut, ohromné množství zemědělských produktů.“

V případě, že se tak stane, Evropská unie se nechala slyšet, že na cla „silně zareaguje“.

Co přesně by pro nás americká cla mohla znamenat?

Vyšší ceny dováženého zboží
Nejistota na finančních trzích (např. oslabení české koruny)
Dopady na zaměstnanost (např. snížení počtu pracovních míst)
Potenciální zpomalení ekonomického růstu (mohlo by ovlivnit naše příjmy)