Přihlášení se k heyfomo

Po přihlášení budeš mít přístup ke všemu obsahu na heyfomo.cz, můžeš komentovat články a další features, just do it!
Reset hesla

Tady se dělá Evropská unie. Jak jsem jela do Bruselu na seminář Evropského parlamentu

Díky Kanceláři Evropského parlamentu v ČR jsem se dostala na dvoudenní novinářskou cestu do Bruselu pro tvůrce obsahu v médiích a mladé novináře. Měla jsem tak možnost zblízka vidět, jak probíhá proces vytváření politiky Evropské unie a jak evropské instituce vůbec fungují.

 

Kancelář Evropského parlamentu v České republice pořádá jednou za čas novinářské cesty do Bruselu, kterými dává žurnalistům možnost nahlédnout do procesu vytváření politiky Evropské unie. Tentokrát pozvali i HeyFomo, a já jsem tak mohla strávit dva dny v obklopení dalších novinářů, europoslanců a politiků.

Do Bruselu jsme letěli společně v úterý dopoledne. Cesta trvala jen hodinu a dvacet minut a kolem druhé hodiny jsme přistáli přímo v centru evropského dění. Rychle jsme si hodili věci na hotel a po pěti minutách už jsme běželi do budovy Evropské komise, kde jsme měli dvacetiminutovou schůzku s místopředsedkyní EK a komisařkou pro hodnoty a transparentnost Věrou Jourovou. Řešili jsme zejména problém právního státu v Maďarsku i rychlý vývoj umělé inteligence, kterou Evropská unie různými způsoby reguluje. Pak už jsme se přesunuli na tiskovou konferenci paní Jourové, která se týkala právě Maďarska a následně jsme měli možnost projít si budovy institucí. Po oficiálním programu jsme se přesunuli do hotelu na večeři a následně do centra Bruselu, kde jsme se s ostatními novináři rozhodli ochutnat belgická piva. Alert: jsou fakt silná.

Večer se protáhl a my jsme museli ve středu ráno vstávat brzo, abychom byli už na 9:00 v Evropském parlamentu. To bylo nemilé, někteří na přednáškách a diskuzích usnuli a i já jsem přišla ke smyslům až kolem poledne. Ráno jsme nicméně měli zajímavé diskuze, nejdříve s europoslancem Marcelem Kolajou ohledně umělé inteligence a poté s ředitelem EP pro média Jesúsem Carmonou. Následně jsme se zúčastnili přednášek o médiích v Evropském parlamentu a zázemí, které je v budovách novinářům poskytováno. Pak už jsme se přesunuli na oběd.

Odpoledne jsme se setkali s tiskovými mluvčími v ČR a v Bruselu, Ivou Laňovou a Hanou Raissi, které nám vysvětlily, jak funguje výměna informací a zdrojů pro české novináře mezi Prahou a Bruselem. Kolem třetí hodiny odpoledne přišel (pro mě) vrchol programu, jelikož jsme měli možnost přihlížet plenárnímu zasedání Evropského parlamentu, kterého se zrovna účastnila i gruzínská prezidentka Salome Zourabichvili. Gruzie usiluje o vstup do Evropské unie, a prezidentka tak ve svém projevu na půdě EP poděkovala europoslancům za dosavadní podporu a požádala o její pokračování i do budoucna.

Po plenárním zasedání jsme měli přednášku ohledně nástrojů EP vůči dezinformacím a následně diskuzi s českými europoslanci Luďkem Niedermayerem a Alexanderem Vondrou o tématech, která oba momentálně v EP projednávají. Pak už jsme se přesunuli na informal cocktail s českými členy Evropského parlamentu a následně na večeři. Té se účastnili nejen čeští zahraniční zpravodajové v Bruselu, ale také sama paní Jourová.

Ve čtvrtek už nám zbýval poslední bod programu, totiž schůzka s vedoucí stálého zastoupení ČR při EU, její excelencí Editou Hrdou. Ta nám shrnula nejdůležitější úspěchy nedávného českého předsednictví EU a popsala, jakými tématy se zabývá právě teď. Jelikož v průběhu programu nebyl čas v podstatě na nic jiného, využili jsme volných dvou hodin před odjezdem na letiště a došli si s několika dalšími novináři do centra Bruselu na mušle, hranolky a bílé víno, což se ukázalo jako ideální závěr naší novinářské cesty. Pak už jsme jen dojeli na letiště a letěli zpátky domů.

Celá výprava byla opravdu přínosná a já jsem díky ní mohla nahlédnout do rozhodovacích procesů Evropské komise i Evropského parlamentu. Až právě v Bruselu jsem si uvědomila, o jak ohromný projekt se jedná, kolik desetitisíců lidí zaměstnává a jaký rozsah práce vyžaduje. Byl to zážitek k nezaplacení a já doufám, že se do Bruselu nebo do Štrasburku zase brzy podívám.