Už více než čtyřicet let čelí íránské ženy represím režimu, který jim diktuje pravidla oblékání a omezuje jejich svobodu. V sobotu se situace znovu vyostřila, když se íránská studentka svlékla na protest proti obtěžování ze strany mravnostní policie. Bezpečnostní složky ji po zásahu zatkly. Co přijde dál?
V sobotu se na sociálních sítích začalo šířit video z Univerzity Azad v Teheránu, na kterém studentka vyjádřila svůj protest tím, že se svlékla do spodního prádla. Předcházelo tomu obtěžování a konfrontace bezpečnostními pracovníky kvůli tomu, že neměla nasazený hidžáb.
Podle svědků, studentů přítomných na místě, nebylo chování dívky nijak neobvyklé. Mravnostní policie, která byla přivolána, jí při zatýkání část hidžábu sama strhla, a někteří přítomni tvrdili, že ji při zatýkání udeřili hlavou o vozidlo, po němž byly na místě vidět stopy krve.
Íránská média spojená s Revolučními gardami, jako Fars News, oznámila, že má být převezena na psychiatrické oddělení, častý krok režimu při snaze znevažovat protestující ženy.
Video se v Íránu rychle rozšířilo a studentka se pod hashtagem #GirlofScienceandResearch stala symbolem odporu proti tamnímu režimu i na Západě.
O jejím aktuálním stavu nebo místě pobytu zatím nejsou žádné další informace. Amnesty International vyzvala íránské úřady, aby ji „okamžitě a bezpodmínečně propustily“.
Konflikty studentů a studentek s mravnostní policií nejsou v Íránu ničím novým. Největší incident, který otřásl celou zemí, se stal 13. září 2022. Právě v tento den byla zatčena 22letá Kurdka Mahsá Amíní, která se vydala navštívit příbuzné v Teheránu.
Dodnes není jasné, co se přesně stalo. Amíní zastavila mravnostní policie kvůli „nesprávnému“ zahalení, načež ji odvezla do vazby. Údajně ji měli propustit do hodiny, ale místo toho skončila v nemocnici a o tři dny později podlehla zraněním.
Podle úřadů šlo o infarkt, který prý dostala na policejní stanici, avšak svědci tvrdí, že byla brutálně zbita, což mělo zapříčinit její smrt.
Tento incident spustil vlnu odporu po celém Íránu – movement #womanlifefreedom se stal symbolem celonárodních protestů. Tyto demonstrace se staly největší hrozbou pro íránský režim od islámské revoluce v roce 1979 a brzy přerostly v protesty proti celé vládě.
Režim zasáhl tvrdě. Podle nevládních organizací během zásahů zemřelo přes 500 lidí a téměř 20 000 lidí bylo zatčeno.
V dubnu letošního roku Teherán výrazně zintenzivnil represi vůči ženám. Právě 13. dubna, v den, kdy íránský režim zahájil útoky proti Izraeli, byla vyhlášena nová kampaň s názvem Noor („světlo“). Cílem této akce je přísně postihovat porušování pravidel, která přikazují ženám povinné zahalování na veřejnosti.
Během několika hodin po spuštění kampaně zaplavila sociální sítě videa od lidskoprávních organizací, kde byly ženy a dívky násilně zatýkány agenty Morální policie.V íránském parlamentu navíc prochází schvalováním nový zákon, který má pravidla oblékání pro ženy i muže ještě zpřísnit.
V srpnu došlo také k výraznému nárůstu poprav.V loňském roce jich Írán celkem vykonal 853, což představuje téměř padesátiprocentní nárůst oproti předešlému roku.
Trest smrti je v Íránu stále používán jako hlavní nástroj k potlačování kritiky. Dva roky po masových protestech počet poprav dramaticky vzrostl, což zemi řadí mezi ty s největším počtem vykonaných trestů smrti na světě.