Stanné právo a armáda v parlamentu. Co se stalo v Jižní Koreji?

Jak to celé začalo

Hodinu před půlnocí tamního času vystoupil jihokorejský prezident Jun Sok-jol v mimořádném televizním projevu. K překvapení všech v něm vyhlásil stanné právo, které země nezažila téměř 50 let.

💡Stanné právo je mimořádné opatření, kdy pravomoci vlády dočasně přechází na armádu. Používá se v dobách války nebo jiných krizích.

O svém drastickém rozhodnutí prohlásil, že bylo podmíněno snahou „rozdrtit protistátní síly“ a za hlavní hrozbu označil opoziční Demokratickou stranu, kterou nařkl ze sympatií k Severní Koreji. Své politické soky osočil z paralyzování vlády a protistátní činnosti.

Jeho rozhodnutí bylo zřejmě částečně motivováno krokem Demokratické strany, která zablokovala schválení rozpočtu na příští rok. Ale roli mohou hrát i osobní problémy. Jeho popularita klesla na 17 % a opozice tlačí na vyšetřování jeho manželky Kim Keon Hee, která čelí podezření z přijetí úplatku v podobě luxusní Dior kabelky a z manipulace s akciemi.

Co to spustilo

Vedení země přebrala armáda. Ozbrojené složky se přesunuly k budově parlamentu Národního shromáždění, na střeše přistávaly vrtulníky a vojáci vnikli do budovy, kde se je zaměstnanci snažili zadržet hasicími přístroji a barikádami. Armáda obratem zakázala protesty a činnost parlamentu a politických skupin a uvedla, že média začínají podléhat vládní kontrole.

Politici a političky včetně těch vládních z Yoonovy strany označili rozhodnutí za chybné. I Če-mjong, šéf opoziční Demokratické strany svolal své poslance a poslankyně, aby vyrazili k parlamentu a prezidentovo rozhodnutí zrušili.

💡Stanné právo v Jižní Koreji může zrušit parlament, pokud najde většinu.

Lídr opozice vyzval také jihokorejské občany a občanky, aby rovněž přišli a svým hlasem dali najevo, co si o prezidentově rozhodnutí myslí.

Tisíce lidí jeho přání vyslyšelo a před parlamentem okupovaným armádou a policií se začaly shromažďovat a hlásat hesla jako „Žádné stanné právo“ a „Svrhněte diktaturu!“. Došlo i na několik potyček, ale situace v násilí nepřerostla. Poslanci a poslankyně se do budovy i přes barikády dostali, někteří dokonce museli přelézat plot.

Konec stanného práva a co dál?

Drama skončilo po šesti hodinách, kdy 190 poslanců a poslankyň v parlamentu přijalo rozhodnutí stanné právo zrušit. Skončilo tak první stanné právo vyhlášené v demokratické Jižní Koreji. Naposledy bylo použito v roce 1979 poté, co byl spáchán atentát na tehdejšího diktátora Pak Čong-huie.

Bezprecedentní krok vyvolal odpor napříč jihokorejskou společností. Opoziční strany po zrušení stanného práva obratem předložily návrh na prezidentovo odvolání. Odstoupil šéf prezidentské kanceláře a další členové jeho administrativy. Silné stanovisko přijaly i odbory. Hlavní odborová organizace vyzvala ke generální stávce, která bude trvat, dokud prezident neodstoupí.

Momentálně se jeví jako nejpravděpodobnější, že prezident sám podá na nátlak politiků, političek a veřejnosti demisi, nebo jej odvolá parlament. Další řádný termín prezidentských voleb je až v roce 2027 a je nepravděpodobné, že by do té doby tlak ustál. Jižní Korea navíc bude muset po šokujícím dění obnovit důvěru zahraničních partnerů ve funkčnost svých demokratických institucí.